Holubí dům nemám. Nechcete Citron?

Zpívající policista. Radovan Trubák odložil uniformu, vzal cédečka a televizi a začal bavit lidi.

Ve stručnosti vše probíhá tak, že lidé u stolů dostanou seznamy písniček a sami nahlásí, kterou z nich chtějí zazpívat. A „karaokeman“ písně, tedy jejich hudební podklady, pouští. Na obrazovce ještě běží text. „Ostatní lidé v sále buď poslouchají, nebo častěji zpívají,“ líčí Trubák. Z českých písní jsou nejčastěji na programu klasiky typu Gotta, Davida či Vondráčkové, u zahraničních pak hudba 90. let a la Bon Jovi. Ostravsko se však proti jiným regionům v republice liší. Lidé často požadují tvrdší repertoár. „Z českých především Kabáty a Landu, ze zahraničních AC/DC a Scorpions,“ říká Trubák. Specifikem je například podnik Barxon v Petřkovicích. Petřkovičtí s velkou oblibou volí ostravskou klasiku – Citron.
Pořadatelé karaoke si musí napřed koupit speciální hudební a textové podklady. Obecně platí, že ty zahraniční jsou kvalitněji dělané než české. „Bohužel lidé poslední dobou chtějí stále více anglických písní,“ lituje Trubák.
V archivech má na dva tisíce českých a slovenských a osm tisíc zahraničních písní. Dvě ovšem úmyslně chybějí. A to Dvě malá křídla od Heleny Vondráčkové a Schelingerův Holubí dům. „Dvě malá křídla jsou hrozně ohraná, ve všech soutěžích ji už zpíval každý. Podobné je to s Holubím domem. A abych tyto dvě písně slyšel pětkrát týdně v různém podání, na to fakt nemám,“ směje se Trubák a dodává, že na absenci těchto českých megahitů ve svém portfoliu vždy před začátkem akce poctivě publikum upozorní.
Kromě toho, že „karakoeman“ musí být dobrým moderátorem a znalcem hudební produkce, musí umět sál také dobře ozvučit a mít i na to příhodnou aparaturu. Karaoke přišlo do Česka, a tím i do Ostravy někdy na konci 90. let. Kořeny této zábavy jsou v Japonsku, hodně populární je i na západě. „Vůbec se nenudím.Někdy to lidi opravdu chytne, tančí na stolech a na židlích a vzduchem létají kusy oblečení,“ pochvaluje si Trubák stále populárnější druh zábavy.