Homeopatický lékař Paszanda. Kontroverzní a vyhledávaný | E15.cz

Homeopatický lékař Paszanda. Kontroverzní a vyhledávaný

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Antibiotika podle výzkumů zaneřádí organismus na několik let dopředu, říká Marcel Paszanda.

Je zřejmě nejznámějším homeopatickým lékařem v kraji. Původně vystudoval klasickou medicínu, pak se ale začal věnovat homeopatii, akupunktuře, bylinné léčbě. Jeho názory na současné lékařství jsou hodně kontroverzní. Ordinaci má ale neustále plnou, objednává se u něj půl roku dopředu.

V mládí pracoval jako lékař v gastroenterologické ambulanci. Měl na výběr vždy jen pár léků. Když nezabraly, tak musel krčit rameny. Bohužel za doby totalitního režimu nebylo možné zvolit nic jiného než klasickou medicínu. Situace se diametrálně změnila po roce 1989. Pádem železné opony se mu naskytla možnost vycestovat do zahraničí. A tam poznat i jiné způsoby léčby než jen tu klasickou.

„Svou novou cestu léčby jsem začal akupunkturou, kterou jsem pak doplnil o homeopatii a bylinky. Najednou jsem měl mnoho možností na výběr. Nemusel jsem už jen bezradně přihlížet,“ vysvětluje svůj příklon k alternativní medicíně.

Hodně klasických lékařů namítá, že homeopatické léky nemůžou fungovat, protože neobsahují žádnou účinnou látku.

Neobsahují. Ale klasičtí lékaři zapomínají na jednu věc. Neléčí jen účinná látka, ale léčí i náš organismus, který se skládá z organické hmoty. Ale tu musí také něco jakoby řídit. A řídí ji energie. Máme léky, které jsou založené právě na principu energetickém. To znamená, že upravují pochody v energetickém organismu. Toto vědci již dokázali.

Když některý lékař nevěří, že to funguje, tak vlastně nevěří tomu, že tělem nějaké energie proudí.

Když tomu nevěří, tak i kdybyste mu předložil nevím jaké důkazy, tak stejně věřit nebude. Je to všechno o uvědomění lékaře. Že tělo se prostě neskládá jen z hmoty, ale tu hmotu něco oživuje. Takže organismus vlastně tvoří hmota, energie a duše. A duševní pochody právě rozhodují o tom, jak organismus funguje.

Takže tvrdíte, že všechny nemoci jsou psychosomatického původu?

Nemoci vycházejí z nerovnováhy mezi těmito třemi složkami. Mezi složkou energetickou, duševní a tělesnou.

Mají klasické léky, myslím tím léky chemické povahy, mnoho vedlejších účinků?

Mají.

Ale když to takto řekneme, tak to vypadá, jako by je lidé neměli brát. To je skoro až kacířská myšlenka.

Víte, to je na každém a na jeho rozhodnutí. Já bych nejdříve začal jemnější terapií a teprve pak bych skončil na té hrubé, za kterou považuji chemické léky. Už právě z důvodu vedlejších účinků. Na druhou stranu musím říct, že i homeopatické léky mohou mít u některých lidí vedlejší účinky. Jsou lidé, kteří nesnesou pět kuliček, jak se doporučuje. Ale stačí jim jedna kulička, na kterou jejich tělo začíná reagovat. Takže není pravda v tom, že jsou absolutně bez vedlejších účinků. Mají je a mohou vyvolat i reakce. Ale s vedlejšími účinky chemických léků se to nedá srovnat.

Používáte také akupunkturu.

Akupunktura slouží k nabuzení energie a navození pořádku v energetickém systému organismu. Protože orgány se dorozumívají mezi sebou. Bez toho nemohou orgány vzájemně komunikovat a fungovat. To se děje pomocí energetických drah.

Jenže třeba lékaři sdružení v klubu skeptiků Sisyfos tvrdí, že žádné dráhy v těle neexistují.

To, co řekl místopředseda klubu profesor Jiří Heřta, že rozpitval tisíce mrtvých těl a nenašel ani jednu akupunkturní dráhu, tak to je absolutní nesmysl. Protože v mrtvém těle nelze najít energetickou dráhu. V momentě, kdy vyhasne život, vyhasne i veškerá energetika člověka. To už je pak jen tělo, které se skládá z organické hmoty. To je, jako bych řekl, ať mi natočí EKG nebo EEG u mrtvého. To vám taky nenatočí.

Co je příčinou toho, že energie přestanou proudit správně, správným směrem?

Jedná se o energetické blokády.

Jak vznikají?

Vznikat mohou různě. Své zapříčiní psychika, stresy, které hodně zablokovávají energické dráhy. Je známo, že vlivem stresu se objevují nemoci, které předtím nebyly, například i rakoviny.

Jak se má podle vás člověk bránit stresu?

No, to by musel žít na jiné planetě, než je tahle.

A třeba jsme tady na této planetě proto, abychom se naučili se stresem žít, aby nad námi neměl moc.

Možná. Jenže stresy jsou čím dál tím častější. Doba se ohromně zrychlila, máme nejmodernější mobilní telefony a počítače, to všechno nepůsobí na člověka dobře. Jsme vystaveni působení elektronického smogu, kterého je čím dál tím více. Znečišťuje i náš organismus. Vezměte si oči, jak se zatěžují, když koukáte do počítače celý den.

Co dalšího může ovlivnit negativně naši energii kromě stresu?

Ke znečištění organismu dochází také tím, že dýcháme znečištěný vzduch, pijeme znečištěnou vodu, jíme znečištěné potraviny. Je nutné stále pročišťovat organismus. A vybírat si jen takové potraviny, ve kterých je nejméně patologických éček.

To může být dnes problém v marketech něco takového vybrat.

Dá se vybrat. Ale člověk se musí orientovat v tom, která éčka nejsou špatná a pro člověka nebezpečná. Lidé musí studovat a pečlivě se dívat na to, co kupují. V dnešní době už na všech potravinách musí být napsáno, co obsahují. Všechna éčka nejsou škodlivá, ale takových je zhruba jen deset procent. Lidem bych radil, aby si například z internetu nastudovali E přísady a v obchodech pak četli složení výrobků. Protože nesprávné potraviny mohou ve finále dlouhodobě poškozovat jejich zdraví. Rovněž bych radil, aby lidé omezili maso, bílé pečivo, vyřadili úplně bílý cukr ze stravy a omezili sůl. To jsou věci, které při soustavném užívání vedou k poškozování organismu.

Mně osobně připadá, že lidé to vědí, ale stejně se tím neřídí.

To je pravda. Navíc se tím začínají řídit tehdy, až už je pozdě.

Co si myslíte o chemoterapii?

O chemoterapii proti rakovinám? Bohužel, zatím nejsou vyvinuté takové postupy, které by selektivně zabíjely jen rakovinné buňky. A bohužel se při chemoterapii zabíjí i buňky zdravé. Není to tudíž ideální způsob léčby.

Co byste vy osobně doporučil?

Pokud je chemoterapie nutná, tak současně pročišťovat organismus. Při této léčbě vznikají i odpadové látky, které poškozují imunitní funkce organismu, proto je pročišťování velmi nutné.

Rovněž se domníváte, že pacienta často nemusí zabít samotný nádor, ale chemoterapie?

Taky se to stává. Ale já bych nikomu nemohl doporučit, aby chemoterapii nepodstoupil. V případě úmrtí by mně potom mohl někdo vytknout, že jsem dotyčného mou radou připravil o život. Takže já se do toho nepouštím.

Jak se díváte na skutečnost, že obvodní lékaři často předepisují na každé nachlazení a chřipku antibiotika?

Myslím si, že o antibiotikách toho bylo řečeno víc než dost. I v televizi můžeme sledovat pořady, které varují před jejich nadměrným užíváním. Antibiotika vědci nevynalezli pro léčení viróz a infekcí, ale pro záchranu života. Dnes se bohužel stalo pravidlem, že se na všechno předepisují. Kromě toho, že zabíjejí bakterie, vlastně poškozují i náš imunitní systém, který se pak přestává umět bránit. Ztrácí tu schopnost. To vidím u nás v ordinaci denně.

Je pravdou, že antibiotika zůstávají v organismu i několik let?

Tak například takový ampicilin a přípravky z něho vyrobené zaneřádí organismus na rok a půl. Poté se těchto jedů člověk zbaví za předpokladu, že v průběhu dalších let nedostane další antibiotikum. Vůbec všechna antibiotika plísňového původu způsobují, že v organismu se začínají přemnožovat parazitické kvasinky. A to samozřejmě není dobré.

Lidem hodně doporučujete peruánské byliny. V čem je jejich výjimečný účinek?

Za prvé vím, že bylinky od firmy, která peruánské byliny distribuuje, jsou čisté, neobsahují těžké kovy. Za druhé na svých pacientech vidím, že se jim osvědčily a osvědčují. Skutečně působí tak, jak se píše, že působit mají. Ať je to čištění organismu, pomoc při problémech s močovým ústrojím, či při zlepšení imunitního systému. Ve své praxi s velmi dobrými výsledky používám rovněž naše bylinky, ze kterých bych chtěl vyzvednout lichořeřišnici, kterou lze úspěšně používat při léčbě bakteriálních onemocnění.

Co by měli lidé podle vás dělat, aby si posílili imunitu?

Hlavně by si měli udělat pořádek v jídle a nejíst to, co jim škodí.

Ale oni namítnou, že jim to chutná.

Jenže v praxi je to tak, že to, co vám chutná nejvíc, vám taky nejvíc škodí. A to, co tolik nechutná, je zase dobré pro organismus.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video