Návštěvníci si chtějí za své peníze v hotelu „užít“ plného komfortu a nijak se neomezovat - byť vlastní dům či firmu provozují s ohledem na energeticky efektivní provoz. Technické zařízení (topení, větrání, chlazení, ohřev TUV) ubytovacích budov proto musí být tomuto přístupu podřízeno a v maximální možné míře eliminovat vliv „lidského“ faktoru.
#####Podíl energie na provozních nákladech
Umístění a servis jsou hlavními faktory úspěšnosti hotelu. Vlastní budova a její technické řešení nejsou až na výjimky tak významné. Na atraktivním místě existují i hotely s nižší kvalitou služeb, v méně zajímavých lokalitách je naopak kvalita služeb pro úspěšnost důležitějším kritériem. A úroveň služeb je zase dána personálním obsazením - kvalifikované vedení a správně motivovaní zaměstnanci hotelu musejí všem hostům dávat najevo, jak jim na nich záleží, a být připraveni splnit každé jejich přání. To vše po 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, nonstop po celý rok… To vždy vyžaduje početné personální obsazení, vyplývající z vícesměnného provozu. Mzdové náklady na personál tak logicky představují nejvyšší položku v rozpočtu každého hotelu. Podíl nákladů na energie je nižší, byť ve srovnání na užitnou plochu jsou hotelové stavby vždy nadprůměrně náročné - hostům musí být poskytnut plný komfort po celou dobu pobytu, tj. pokoj stále vyhřátý na příjemnou teplotu, trvalý dostatek teplé vody a v letním období klimatizace. Představíme si nyní rozdíly vyplývající ze specifik hotelového provozu a možnosti optimálního technického řešení jednotlivých systémů.
#####Vytápění
Zatímco u mnoha budov (administrativa, výroba, školy, rezidenční stavby atd.) můžeme topný systém regulovat a v době nevyužívání objektu (v noci, o víkendech, svátcích) snížit vnitřní teploty či stavbu jen temperovat, u hotelu fungujícího v nepřetržitém provozu musí být vnitřní teplota stále na komfortní úrovni. Zároveň většina hotelů u nás funguje spíš v historických objektech než v novostavbách špičkových parametrů, potřeba tepla zde zůstává poměrně vysoká a přerušované vytápění by zde ani efektivně nefungovalo, resp. mohlo by vést k výraznému snížení teplené pohody.
Provozním režimem tedy mnoho energie neušetříme, ale musíme se soustředit na její co nejefektivnější získávání. Plynové vytápění s kaskádovým zapojením kotlů, které tak pracují s maximální účinností, je již standardem, stále častěji se objevují systémy s tepelnými čerpadly - vzduchovými v zahuštěnější zástavbě měst a geotermálními v méně exponovaných místech. V mimoměstských lokalitách existuje již mnoho aplikací vytápění biomasou - a je potěšitelné, že ekologicky příznivý provoz se pomalu stává i jedním z marketingových lákadel.
Vzhledem k velké měrné spotřebě tepla se v našich klimatických podmínkách příliš neuplatňuje solární vytápění - potřeba slunečních kolektorů by byla neúměrně veliká a účinnost v zimním období zůstává příliš nízká. Menší solární systémy se uplatňují pro ohřev TUV či hotelových bazénů. Zajímavou alternativou je systém kombinující solární ohřev a sluncem poháněné absorpční chlazení nahrazující tradiční klimatizaci -investičně je to prvek poměrně nákladný, provozně však mimořádně úsporný.
#####Klimatizace
V současné době již dokážeme designem budovy, řešením exteriérového stínění, orientací a velikostí oken výrazně eliminovat riziko letního přehřívání. Potřeba klimatizace zde tedy mnohdy objektivně není, ale definovaný standard a rozdělení do kategorií hotelů ji nejednou přímo vyžaduje. Tradiční kompresorové chlazení je energeticky nákladné - na vyprodukování chladu potřebujeme velké množství elektrické energie. Výše zmíněné solární absorpční chlazení je z hlediska spotřeby energie více než 10x úspornější. Ne vždy je však možné na objekt instalovat dostatečně velkou plochu solárních absorbérů dodávajících potřebnou energii.
U komplexně řešených novostaveb může být ke chlazení využito i nuceného větrání, jež je nezbytným standardem pro pasivní budovy i mnoho nízkoenergetických staveb. Vhodné trasování vzduchotechniky je poměrně náročným úkolem a musí s ní být počítáno již od počátečních fází návrhu, dodatečné instalace jsou mnohem náročnější na koordinaci i provedení. Plnohodnotné chlazení však většina VZT systémů kapacitně nezvládne a musí se opět doplnit o klimatizační jednotky.
Dalším problémem centrálního větracího systému, mnohdy spojeného s rekuperací, je i citlivost na vzduchotěsnost obálky. To může být výhodou v exponovaných lokalitách center měst či poblíž hlučných komunikací, kdy je akustickými fixními okny eliminována problematika hlukové zátěže. V atraktivnějších lokalitách a u historických objektů jsou však otevíratelná okna a přirozené větrání vhodnějším řešením.
#####Ohřev užitkové vody
Podobně jako topný systém je i ohřev TUV nezbytné navrhovat na maximální kapacitu a mít zjištěn v každém okamžiku dostatek ohřáté vody pro potřeby hostů. A je jedno, zda je hotel zrovna plně obsazený, či poloprázdný: na alternativu, že zde zastaví zájezd turistů toužících se ubytovat a vykoupat, musí být provozovatel vždy připraven. V objektech bývají proto rozměrné akumulační nádrže na vodu, jež se trvale ohřívají, nejčastěji s využitím zdroje tepla hlavního topného systému. Oproti vytápění je solární dohřev efektivnější a méně náročný na prostor, s výhodou lze u stávajících hotelů použít i tepelných čerpadel vzduch-voda, fungujících v létě (tedy jako solární systémy) též s vysokou účinností.
[file:12461:small:right]
Malá pozornost je bohužel věnována následnému hospodaření s již použitou ohřátou vodou, která bez užitku „odplavuje“ drahou energii do kanalizace. Přitom ji lze též využít, a to buď lokálními průtočnými rekuperacemi ve sprchách přímo předehřívajícími studenou vodu přitékající do termostatické baterie, což se běžně používá u veřejných bazénů či fitness center, nebo lze dále použít oddílného odkanalizování studené vody z WC a teplé odpadní vody z ostatních míst hotelu (koupelny, kuchyně, šatny, wellness atd.).
Teplejší voda se pak svádí do výměníku, kde předehřívá studenou vodu přicházející do objektu. Výměník může být buď na nejnižším místě vnitřních rozvodů v suterénu, nebo mimo objekt - podobně jako revizní šachta kanalizace. Jde o jednoduchá zařízení bez čerpadel a pohyblivých součástí, takže jejich provozní spolehlivost je mimořádně vysoká. Energetická úspora může představovat v celoročním měřítku i více než 30 %: paradoxně čím více se teplou vodou v budově bude plýtvat (a to u hotelů nikdy vyloučit nemůžeme), tím více energie se nám podaří získat zpět.
#####Rezervy stále jsou
