Přes čtyřicet let vychovávají trenéři a trenérky v Hradci Králové špičkové fotbalistky. V mládežnických kategoriích děvčata pravidelně obhajují titul mistryň republiky a jméno FC Hradec Králové se neztratí ani na každoročních turnajích v zahraničí.
Historie ženského fotbalu v Hradci spadá do konce šedesátých let, tehdy pod hlavičkou DFC Slávia nastoupily k fotbalovému utkání s pražskou Slavií hradecké házenkářky a z nich se rekrutoval pozdější úspěšný fotbalový tým. Posledních šest let dívky a ženy nastupují pod logem lva za FC HK.
„Letos jsme úspěšně reprezentovali v Rakousku a Dánsku. Královéhradecká dívčí fotbalová škola patří v republice k tomu nejlepšímu,“ říká trenérka mládeže Eva Hrušková, bývalá reprezentantka a držitelka rekordů odehraných zápasů i vstřelených gólů hradeckého klubu.
Hradecká líheň funguje jako farma slavnějších klubů a juniorské opory týmu přecházejí do lépe zaopatřených klubů. „V loňském derby pražských ,S‘ tak nastoupilo sedm hráček vychovaných v Hradci, a to je také hlavní důvod, proč v kategorii žen už nedominujeme,“ dodává Hrušková.
V dresech pražských klubů se prosadily odchovankyně Hradce a pozdější reprezentantky Mašková, Šmeralová, Jedličková, Mázlová, která deset let nosila kapitánskou pásku Sparty. Z mladších pak Bartoňová nebo Nepokojová.
Amatérský sport
Na rozdíl od mužského fotbalu nabídka Slavie nebo Sparty Praha nepřináší hráčkám peníze, ženský klubový i reprezentační fotbal je čistě amatérský sport. Ve světě, hlavně v Jižní Americe, Spojených státech amerických, Číně, Rusku, Švédsku a po letošním světovém šampionátu obzvlášť u mistryň světa v Japonsku, je ženský fotbal velmi populární. Ve Švédsku je to pro ženy sport číslo jedna, mají dokonce více ženských týmů než mužských a fotbal se tam hraje poloprofesionálně. V Česku je ženský fotbal pořád popelkou toho mužského, ač ve světovém žebříčku se pohybujeme okolo čtrnáctého místa. Německé reprezentantky loni pózovaly pro módní kalendář, americké hráčky jako celebrity vystupují v telenovelách. V Česku nic takového ani nehrozí.
„Tady se na fotbal pořád nahlíží jako na mužský sport. Přitom je to míčová hra jako každá jiná, navíc rozvíjí rychlost, techniku, kolektivní spojenectví. Dívčích klubů u nás není mnoho a děvčata tak hrají přípravné zápasy s chlapeckými družstvy, ale takové srovnání nefunguje v žádném sportu. Ženský fotbal je sice pomalejší, méně agresivnější, ale na druhou stranu techničtější,“ vysvětluje Hrušková.
Malé mistryně
Za měsíc hráčky opustí vymrzlé trávníky a přesunou se do tělocvičen. A mají smělé cíle. „Chceme vybojovat tituly mistryň republiky v mládežnických kategoriích, nebo se alespoň i nadále pohybovat v absolutní špičce. V létě se s děvčaty chystáme jako každý rok na soustředění a mezinárodní turnaje do Rakouska a Dánska, takže holky se mají na co těšit. Málokterý mladý sportovec se podívá po světě tak, jako hradecké fotbalistky,“ pochvaluje si hradecká trenérka.
