Hrady a zámky se pomalu chystají na datum prvního dubna. Začne další hlavní turistická sezona. Samozřejmě, že jihočeské památky nemohou zůstat stranou. Sedmička vyzpovídala ředitele územního pracoviště Národního památkového ústavu Petra Pavelce nejen na téma novinek pro letošní sezonu, jakými směry se budou ubírat chutě a požadavky turistů či který zámek a hrad má sám osobně nejraději.
Na apríla sice začíná hlavní turistická sezona, ale některé objekty nezůstaly ani přes zimu zcela bez lidí. Které to byly?
Ano. Je to tak, že prvního dubna začíná sezona. Ale už to nemáme tak, že by celou zimu bylo úplně zavřeno. Takže kontinuálně přecházíme ze zimní do letní sezony. Zámek Hluboká, zámek v Českém Krumlově i hrad v Rožmberku, to jsou tři místa, kde máme vytápěné zimní prohlídkové trasy. Tedy přechod mezi sezonami už není tak intenzivní, jako tomu bylo v minulosti. Lidé, kteří například nemají rádi lyžování, mohou trávit čas na hradech a zámcích. Ale nemusí chodit v kabátech, mají plný komfort. Zejména v hradním muzeu v Českém Krumlově, kde můžete strávit i půl dne.
Přejděme k hlavní části roku, co na turisty a návštěvníky čeká nového?
Začínáme už poslední den v březnu, protože to je sobota. Určitě je tu několik zajímavostí, které budou letos nové anebo jsou ještě neokoukané, protože jsou čerstvé. Například v prvním velikonočním týdnu chystáme akci v Nových Hradech. Na druhé prohlídkové trase, což je byt správce panství, je prostor se věnovat tradičním zvykům. Prohlídková trasa bude mít podtitul od masopustu k Velikonocům. Lidé tak uvidí život šlechty v tomto ročním období.
Můžeme zmínit i zámek v Třeboni, kde je tradičně k vidění výstava květinových aranžmá. Pokaždé s určitým tématem, letos je to holandský tulipán. Loni jsme také dokončili pětiletý projekt Renesance na Kratochvíli. Tam je krásně už od jara, doporučuji každému se tam vydat.
Zdá se, že turisté se na jihu Čech nudit nebudou.
To opravdu ne. Nová prohlídková trasa je nachystána i v Dačicích. I když Dačice jsou taková Popelka mezi zámky v jižních Čechách, určitě je to zajímavý dům s krásnou zahradou. Zase se zde zaměřujeme na každodenní život poslední rodiny majitelů, Dalbergů. Tou pro návštěvníky nejdůležitější zprávou ale asi bude, že vstupné zůstává na všech objektech stejné jako loni.
Chceme letos koncentrovat naši pozornost ale i na Rožmberk nad Vltavou. Do konce sezony plánujeme zpřístupnit známou věž Jakobínku, kde se dlouho jednalo o tom, abychom ji vůbec mohli získat do vlastnictví. Tam byly velice složité majetkoprávní vztahy a v důsledku těchto vztahů se o věž nikdo nestaral. Nakonec jsme ji získali a v co nejrychlejším tempu věž chceme opravit. Z věže tedy vznikne místo, kam lidé budou chodit za novými výhledy.
Mluvil jste o hradním muzeu v Českém Krumlově. Otevřelo nedávno, našli si tam návštěvníci cestu?
Návštěvnost nás až překvapila. Máme velice pozitivní reakce. I já sám mám z prostoru dobrý pocit, takže každému to vřele doporučuji. Je tam celá řada novinek oproti loňskému roku, protože z depozitářů pořád vynášíme nové a nové věci. To jsou takové dílčí inovace, ale pokud jsme pořád v Českém Krumlově. Letos bychom zde měli výrazně postoupit s obnovou či rekonstrukcí tak zvané horské zahrady.
Každý v Českém Krumlově zná hlavně zámeckou zahradu, ale málokdo ví, že na skalních svazích od té zahrady směrem k řece Schwarzenbergové v devatenáctém století zřídili romantickou horskou zahradu. Připomínala alpské terény se skalisky, kde byly i vyhlídkové plošiny. My tedy hledáme její stopy, jak na místě, kde zkoumáme terény, tak v archivech. S pomocí těch stop budujeme zahradu od začátku. Je to projekt celkem na pět let a už máme otevřenou zhruba třetinu a letos chceme opět část zpřístupnit.
Pokud navážeme na prohlídky v kostýmech, ukázky života tehdejší šlechty na zámcích a hradech a další podobné projekty památkářů – dá se říci, že to je nový trend v prohlídkách památek, nabízet lidem například interaktivní programy?
Ano, ten trend je jednoznačný. Zájem o tyto interaktivní prohlídky existuje a my na většině našich objektů s tím pracujeme standardně. Ale není to nový trend, už s tím pracujeme dlouho. Mohu jmenovat Jindřichův Hradec, znovu Dačice, často jsou na Třeboni. Je to tedy pro nás běžná praxe. Ti lidé, co podobné věci milují, tak jsou zvyklí si to hledat už na internetu konkrétně. Ale pak je zase další skupina, která tyto prohlídky nevyhledává a raději jde v papučích za průvodcem. Snažíme se tedy nabídnout od každého něco. Tam, kde jsou kasteláni interaktivním prohlídkám nakloněni a místo k tomu vybízí, tam tomu tedy vycházíme vstříc. Jinde se spíše orientujeme na tradiční věci. Kromě toho připravujeme i knížky, a nejen pro děti, ale jsou to jakési návody, jak si s lidmi v památkách hrát.
Turisté ale na hradech a zámcích ubývají. Je to tak i na jihu čech?
My jsme loni měli rekord v návštěvnosti! Opravdu, v loňském roce jsme se přehoupli přes milion klientů, což je tedy náš dvacetiletý rekord. V jižních Čechách je to úžasné číslo. Jenže my tomu musíme neustále vycházet vstříc. Ano, je to skutečně rekordní číslo, ale už jsou v tom započítány právě i zimní prohlídkové trasy. Kdybychom je nezřídili, tak by to tak pěkně nevypadalo.
Jak si chcete ta pozitivní čísla udržet?
Jednak se řada věcí prostě okouká a jednak musíme pořád bojovat s větší a větší konkurencí. Před dvaceti lety jste měli hrady a zámky na kopcích, každý je viděl a v podstatě jste nemuseli dělat nic moc pro to, aby na ně lidé zavítali. Dneska si člověk může vybrat, jestli půjde do adrenalinového parku, nebo si zahrát golf, či si zaplave v bazénovém komplexu s vířivkami a tobogany. Konkurence je tedy v současné době mnohonásobně větší a vy musíte pořád své produkty nabízet, připomínat, abyste zájem udrželi.
Jak je to v Jihočeském kraji s poměrem cizinců a Čechů, co se turistů v památkách týká?
Tady je to asi půl na půl. Přičemž v zimních měsících převládá zahraniční klientela, ale to je dáno zase tím, že otevřený je Český Krumlov či Hluboká. Sem jezdí v zimě ruská a asijská klientela, která sice navštěvuje památky po celý rok, ale v zimě ve větší míře. Protože v zimě jsou kupříkladu levnější letenky z Japonska. Pro ně to ale není jen Hluboká, ale celá střední Evropa. V Čechách si třeba vyberou Karlštejn, Krumlov a Hlubokou.
Zahraniční turisté jsou pro nás důležití a lze předpokládat, že jejich zájem o naše památky klesat nebude. Ale domácí klientela je pro nás zásadně důležitá. Za prvé je v tom kus vlastenectví a za druhé potřebujeme, aby na hrady a zámky jezdili rodiče s dětmi. Ty děti aby v tom vyrůstaly, a až budou dospělé ony, tak budeme vědět, že k nám zase vezmou své děti. Zájem prostě potřebujeme udržet.
K jakému zámku či hradu v jižních Čechách máte bližší vztah?
To já ani nemohu říci. Protože, když řeknu, že mám nejbližší vztah k zámku Kratochvíle, tak se na mne může jiný kastelán zlobit. U mne je to tak, protože jsem profesí historik, tak si nevybírám. Každé místo má své specifikum. Ale kdybych to měl objektivně zhodnotit, tak při mé pracovní kariéře u památkového ústavu jsem nejvíce času strávil asi v Českém Krumlově a na Kratochvíli. Tam jsem organizoval restaurátorské práce zejména v oblasti nástěnných maleb a kamenosochařských děl. Tam jsem tedy asi byl nejvíce času, takže možná mám ke Kratochvíli nejblíže. Ale každý z památkových objektů je zajímavý něčím jiným. Proto to nerozlišuji.
