Hrázný z kružberské přehrady chrání pitnou vodu pro milion lidí

Pod dohledem kamer a citlivých snímačů se ve velkých akváriích na vítkovském Podhradí prohání mladí pstruzi. Senzory zachytí jakékoli významné odchylky od přirozeného chování ryb. Pokud by se některý pstruh obrátil břichem vzhůru, rozezněl by se silný alarm. Tihle pstruzi jsou přírodními strážci pitné vody, kterou z kružberské přehrady dostává až jeden milion lidí z Opavska a Ostravska. „Vodohospodáři vybrali společně s ochránci přírody pstruhy, kteří k životu potřebují chladnou vodu a jsou velmi nároční na její čistotu a obsah kyslíku,“ vysvětluje tisková mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Eva Špirochová.
Akvária jsou součástí úpravny vody na Podhradí, která vodu z Kružberku zpracovává a čistí. Ryby příchozí vodu kontrolují jako první a jejich výběr nebyl náhodný. Už u nádrže se začíná rozhodovat o tom, jaký bude základ tekutiny, ze které se vaří čaje a kávy v tisících opavských či ostravských domácnostech.
Kružberská přehrada je devatenáctou největší přehradou v České republice. Je to plocha, na kterou by se vešlo asi dvaasedmdesát Václavských náměstí.

Vodu chrání i hasiči

Stejně jako v seriálu Velké sedlo, který se na Kružberku před více než pětadvaceti lety natáčel, má na přehradě největší slovo hrázný. Na Velkém sedle to byl Palyza, na Kružberku je to Petr Zich. Na přehradě pracuje už devět let a každý den začíná obhlídkou přehrady a měřením kvality vody. Pak projde štolou v hrázi a zkontroluje průsaky, turbínu v malé elektrárně a posbíraná data odešle na centrálu. Pak se on a jeho lidé věnují údržbě, chodí čistit nádrž od naplavenin, padlých stromů, kosí okolní louky. Největší hrozbou pro přehradní vodu ale není okolní příroda. Hrázný za ni považuje neodpovědné zemědělce v okolí vodní nádrže, velké dopravní nehody spojené s úniky ropných látek a lidi, kteří nerespektují ochranné vodní pásmo. „V okolí přehrady je více než 250 cedulí upozorňujících na ochranné pásmo. Přesto je někteří lidé nerespektují a chovají se bezohledně,“ říká Zich.
Během své kariéry hrázného zažil dvě dopravní nehody, které přehradu ohrozily. „Nad koncem naší přehrady je hlavní cesta z Opavy do Olomouce, prudké zatáčky a kopec. Když se tam vysype kamion, který má v nádržích tisíc litrů nafty, tak to může být velký problém,“ říká. Poslední nehodu zažil Kružberk v loňském roce. „Naboural se polský kamion. Zásah trval několik dní. Museli jsme vytěžit okolní zeminu a odvézt ji na skládku nebezpečného odpadu, aby do nádrže nic nepřišlo. Naštěstí se do přehrady nic nedostalo,“ popisuje Zich. Ve druhém případě šlo o havárii v lese u přehrady. Hrozilo, že jeden z potoků, který vtéká do přehrady, přivede do vody nečistoty. Záchranáři požili norné stěny, které zachytávají škodlivé látky, a přehradu ubránili. „Hasiči přijeli včas a byli opravdu suproví. Jednali rychle a bezchybně,“ chválí hrázný. Vliv na vlastnosti vody mají i ryby, které v přehradě žijí. „Mnoho lidí neví, že bílé ryby, například kapr, cejn a plotice, mají špatný vliv na kvalitu vody. Proto se na přehradu sadí dravé ryby – candát a štika. Mají za úkol bílé ryby likvidovat,“ říká Zich.

Jak se čerpá voda

Voda, která z Kružberku teče do úpravny vody v Podhradí, protéká asi sedm kilometrů dlouhou štolou. Tou každou vteřinu proteče tisíc litrů vody. „Děláme vždy dva zkušební odběry. Jeden blíže k hladině a druhý asi patnáct metrů pod ní. Například teď jsme čerpali ze sedmi a z dvaceti metrů. Voda v nádrži přirozeně obíhá z hloubky k hladině a zpět. Kolují v ní organismy, které mohou komplikovat následné čištění vody. Na úpravně nám pak řeknou, který odběr je kvalitnější, a ten pak posíláme,“ vysvětluje hrázný. O tom, jak to na Kružberku chodí, může získat představu každý. Hrázný přehradu každý rok v březnu na Den vody otevře lidem. Letos přijelo na patnáct set návštěvníků.