I potkani dokážou být soucitní

I potkani dokážou být soucitní

I potkani dokážou být soucitní

(VIDEO) atím vědci pozorovali podobně výrazné projevy empatie jen u lidí, lidoopů a opic. Objev empatie u hlodavců je proto velkým překvapením. Potkan osvobodí uvězněného kamaráda z pasti a ještě se s ním podělí o čokoládu.

Odvěké tvrzení, že soucit je jen výsadou lidí, je již překonané. Už dříve jej vědci odhalili u primátů. Nyní se podařilo americkým vědcům prokázat soucit i u mnohem menších tvorů – u laboratorních potkanů.
Osvobozený kamarád

Dvanáct dní žili potkani v laboratoři neurobioložky Peggy Masonové na University of Chicago v párech. Za tu dobu se z hlodavců stali přátelé. Pak bylo jejich přátelství podrobeno tvrdé zkoušce. Jednoho potkana zavřeli vědci do těsné, průhledné plexisklové klece, kterou bylo možné otevřít jen zvenčí. Druhý potkan zůstal na svobodě. Okamžitě začal zkoumat, jak by mohl uvězněnému druhovi pomoci. Zkoušel to tak dlouho, dokud se mu to nepovedlo. Pokud byla klec prázdná, nebo v ní byl zavřený plyšový potkan, nejevilo volné zvíře o klec a její otvírání nijak zvláštní zájem.

Peggy Masonová vyvozuje z pokusu, jehož výsledky zveřejnil prestižní týdeník Science, že potkani se dokážou vcítit do role jiného potkana. Vykazují tak určitou míru empatie.

Dělba čokolády

V dalších pokusech dali vědci volnému potkanovi na vybranou. Do jedné klece zavřeli jeho kamaráda, do druhé čokoládové lupínky, které představují pro potkany lákavou pochoutku. Kterou klec otevře potkan jako první? Tu s čokoládou nebo tu s kamarádem?

Potkani mnohem častěji nejprve osvobodili kamaráda a teprve pak se zabývali klecí s pochoutkou. Volnému potkanovi se nabízela příležitost nejprve v klidu zkonzumovat lupínky a teprve pak pustit na svobodu druhé zvíře. Nevyužil ji. Naopak, velmi ochotně se dělil o čokoládu s osvobozeným zvířetem.

Ukázka pokusu

Zatím vědci pozorovali podobně výrazné projevy empatie jen u lidí, lidoopů a opic. Objev empatie u hlodavců je proto velkým překvapením.