Jaká je aktuální situace, jakých výsledků lázeňství či – abychom se vyjadřovali přesněji – segment lázeňské péče a wellness (neboť dnes již není možné se zaměřovat v tomto ohledu jenom na čistě lázeňskou, tedy se zdravotní péčí spojenou, péči) dosahuje? Jaké jsou pak momenty, které mohou lázeňství a wellness v České republice ohrozit? A v neposlední řadě – jak se chovají lázeňská zařízení jako cíl rozvojových investic? Je třeba zdůraznit, že setrvalým trendem je snižující se význam pacientů (klientů), kteří jsou v lázeňských zařízeních ošetřováni na základě komplexní lázeňské péče, kdy veškeré náklady spojené s vlastní péčí, ubytováním a stravou nese zdravotní pojišťovna.
Oproti tomu se zvyšuje počet samoplátců jak tuzemských, tak zahraničních. Třetí skupina – klienti v rámci příspěvkové lázeňské péče – rovněž zaznamenává stagnaci až pokles a její význam je minimální. Tyto dvě skupiny se však vyznačují nižší hodnotou ukazatele průměrné doby pobytu (poskytování péče) v lázeňských zařízeních, kdy u dospělých v roce 2010 činila tato hodnota 25,3 dne u komplexní, 21,1 dne u příspěvkové lázeňské péče a pouze 6,3 dne u domácích samoplátců – avšak 12,8 dne u zahraničních samoplátců. Na druhou stranu jsou však schopni dosahovat vyšší průměrné denní útraty. Každopádně doba pobytu v lázeňských zařízeních velmi výrazně překračuje, a to i přes mírnou sestupnou tendenci, průměrnou dobu pobytu turistů domácích i zahraničních v České republice.
#####Výstavba lázní představuje vysoké investice
Lázeňství je rovněž segmentem, který je investičně velmi náročný. Vybudování nového lázeňského zařízení neznamená výstavbu pouze ubytovací a stravovací kapacity, ale rovněž kapacit pro poskytování lázeňských a wellness služeb. Tyto objekty jsou náročné nejenom stavebně a na vybavení technologiemi, ale rovněž provozně – náklady na vodné, stočné a především energie (pokud nelze využít termálních zdrojů i pro vytápění) představují velké finanční břemeno. Zapojení nového projektu do sítě lázeňských zařízení pak vyžaduje získání příslušné certifikace – ta je podmínkou pro poskytování lázeňské péče a její proplácení zdravotními pojišťovnami v případě komplexní a příspěvkové lázeňské péče.
V České republice aktuálně existuje 37 lázeňských míst (sdružujících se v Asociaci lázeňských míst), jejich celková lůžková kapacita (údaj ke konci roku 2009) byla asi 26 500 lůžek. Zhruba polovina této kapacity je tradičně umístěna v Karlovarském kraji, nicméně v posledních zhruba deseti letech zlepšují kvalitu svých služeb i kapacitu rovněž další lázeňská zařízení v ostatních krajích České republiky. Přibližně 90 procent těchto lůžek je v zařízeních se statutem právnické nebo fyzické osoby. Za všechna lze uvést například Lázně Lednice. V současné době probíhá jak příprava nových lázeňských projektů ve zcela nových destinacích (Pasohlávky u Brna), tak rozšiřování a modernizace a zkvalitňování kapacit ve stávajících lázeňských zařízeních (Lázně Luhačovice, Lázně Bělohrad a podobně).
#####Samoplátci jsou výrazným přínosem
Skupina samoplátců, ať již tuzemských, nebo zahraničních, je nejrychleji rostoucí skupinou v celkové množině lázeňských klientů. Nedá se však počítat, že tato skupina bude moci růst donekonečna. Přestože lázeňství a wellness nejsou segmentem, který by přitahoval do České republiky miliony návštěvníků, je třeba si uvědomit, že oněch zhruba 250 tisíc klientů (v roce 2009), kteří byli v českých lázeňských zařízeních ošetřováni (z toho 144 tisíc cizinců), představuje skupinu, která v těchto zařízeních tráví průměrně čas několikanásobně delší než v ostatních zařízeních cestovního ruchu. Navíc utrácí peníze nejenom za poskytovanou péči, ubytování a stravu, ale rovněž za volnočasové aktivity a nákupy v místě, a stává se tak v tomto ohledu skupinou s velice výrazným přínosem pro danou destinaci.
#####Lázeňství lze považovat za perspektivní součást cestovního ruchu
Jasným ohrožením tohoto segmentu jsou regulatorní změny, o nichž se v posledních týdnech hovoří. Přestože význam skupiny klientů, kterým pobyt v lázních platí (nebo jim na něj přispívá) zdravotní pojišťovna, za posledních deset let poklesl, není možné budovat lázeňské kapacity zcela bez úhrad zdravotních pojišťoven. Je pozoruhodné, že aniž by se hledaly úspory jinde, snaží se zdravotní pojišťovny jít cestou nejmenšího odporu. České lázeňství je jedním z nejperspektivnějších segmentů cestovního ruchu, domácího i příjezdového, nikoli snad z hlediska počtu obsluhovaných klientů, ale především z hlediska průměrné doby pobytu a průměrné útraty. Jako takové zasluhuje určitou podporu ze strany státu, aby investice v tomto segmentu vynaložené byly postaveny na stabilním prostředí, které umožní jejich rozumnou návratnost. V opačném případě lze očekávat, že úspěch budou dále zaznamenávat především konkurenční trhy v Německu, Rakousku a případně i na Slovensku a v Maďarsku, které lze z hlediska vybavenosti přírodními zdroji považovat za skutečnou konkurenci.
