Italské bílé víno pecorino zažívá renesanci

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

ČTK , AFP
Italské bílé víno, které poznáme podle zlatavého nádechu s jemnými olivovými nuancemi, si získává stále větší oblibu.

Pecorino už málem upadlo v zapomnění, ale díky jednomu vinaři z východoitalského kraje Marche dnes uspokojuje chuťové pohárky milovníků vína, a to až ve Spojených státech. O renesanci tohoto vína, které velmi dobře doplňuje fritto misto, tedy smaženou směs rybiček a mořských plodů podávanou na italských plážích, se zasloužil Guido Cocci Grifoni. Jeho dcery ho označují tak trochu za blázna, jeho kolegové vinaři ale za hrdinu.

Dobré pecorino poznáme podle vůně po tropickém ovoci, ale také po medu a aromatických bylinkách s příjemnou kyselinkou. Pecorino, které nesmíme zaměňovat s ovčím sýrem téhož jména, je víno typické pro kraje Marche a Abruzzo na východě Itálie. Podle legendy vděčí za svůj název ovcím (italsky se ovce řekne pecora), které se pasou na pahorcích regionu v blízkosti divoce rostoucí vinné révy a oždibují její plody.

Pecorino dnes nalezneme i v britských supermarketech a v lepších restauracích ve Spojených státech.Pecorino dnes nalezneme i v britských supermarketech a v lepších restauracích ve Spojených státech. | Profimedia.cz

„Pecorino není zrovna výjimečnou odrůdou, v Itálii je to ale jedno z nejúspěšnějších vín 20. století,“ říká Ian D´Agata, který napsal knihu o původních italských odrůdách vína. Víno, které se stalo obětí vylidňování venkova, mohlo docela upadnout v zapomnění nebýt úsilí Guida Cocciho Grifoniho. Ten byl na začátku 80. let jediný, kdo věřil v jeho potenciál.

„Pecorino není ušlechtilá odrůda. Tehdy bylo důležité vyrábět co nejvíce, protože vinaři potřebovali peníze,“ vysvětluje Marilena Cocci Grifoniová, která dnes vede rodinný statek Arquata del Tronto se svou sestrou Paolou, expertkou na víno. Jejich otec měl geniální nápad: tato téměř zapomenutá odrůda mu umožnila splnit si sen, když od jednoho starého vinaře koupil malou parcelu ve výšce 1000 metrů nad mořem. Po několika experimentech se pecorino ze sklizně roku 1990 prodávalo jako skromné stolní víno.

Vinař Luigi Cataldi Madonna na své vinici s odrůdou pecorinoVinař Luigi Cataldi Madonna na své vinici s odrůdou pecorino | Profimedia.cz

Kvalita Guidových vín pozvolna vstupovala ve známost a pecorino produkované v Offidě získalo v roce 2001 chráněné označení původu. O deset let později obdrželo nejvyšší stupeň hodnocení, jako kvalitní víno s kontrolovaným a garantovaným původem, stejně jako klasické chianti nebo barolo.

Ačkoli pěstování pecorina obnovila v kraji Marche rodina Cocci Grifoni, hlavní produkce se dnes soustředí v sousedním Abruzzu. „Cocci Grifoni pecorino znovu objevili, ale já jsem je pokřtil,“ říká s oblibou vinař Luigi Cataldi Madonna, který je zároveň univerzitní profesor filozofie a nadšený čtenář svatého Augustina.

"Piju, když jsem šťastný a když si chci užít pěkný večer s přáteli. Proto zde víno je," říká Luigi Cataldi Madonna."Piju, když jsem šťastný a když si chci užít pěkný večer s přáteli. Proto zde víno je," říká Luigi Cataldi Madonna. | Profimedia.cz

Víno podle něho není ušlechtilým produktem, je tady především pro lidi. „Piju, když jsem šťastný a když si chci užít pěkný večer s přáteli. Proto zde víno je,“ říká.

Pecorino dnes nalezneme i v britských supermarketech a v lepších restauracích ve Spojených státech. Jeho produkce kulminovala v letech 2000 až 2011, ale D´Agata radí k obezřetnosti: pecorino se nesmí stát obětí svého úspěchu.

„Dnes je to módní italské víno, a když stárne, stává se plnějším a velmi zajímavým,“ soudí. Kdyby se však réva vysázela všude a kdyby se usilovalo o co nejvyšší produkci, víno by se pak už podle něj nepodobalo tomu pecorinu, které tak miluje.