Jak se žije malým divadlům? Skromně

Nebýt amatérských divadel, omezil by se divadelní život ve Varech na dovezená představení. Byť jde zčásti o kvalitní inscenace, herecký soubor chybí. Ale protože místní politici viděli kulturu jen optikou peněz, soubor v roce 2004 zrušili.
Amatérské soubory, které jediné v oblasti divadelnictví reprezentují Karlovy Vary po republice, případně i za hranicemi, nemají - co se podpory od města týče - důvod k bezstarostné spokojenosti.
Označení amatérský neznamená nic víc, než že se tito lidé divadlem neživí. Asi nejprůkazněji to lze doložit na úrovni Divadla Dagmar. Vedle něj působí ve Varech divadelní studio D3, Divadlo V patře a Divadlo BezDirky. Je tu také Divadlo Dětí Libora Baláka. To se však hraním živí, a jde tudíž o trochu jiný případ.
Divadlo Dagmar působí na domovské Komorní scéně U ve střední pedagogické škole. Jde jednoznačně o nejlepší zdejší divadlo. O kvalitách režijních, hereckých i dramaturgických svědčí řada cen a ocenění z různých přehlídek a festivalů, rovněž pozvánky do zahraničí.
Město souboru dává sto padesát tisíc korun. Na celý rok. „Na různé projekty žádáme i na kraji a Ministerstvu kultury se střídavými úspěchy,“ vysvětluje Jan Hnilička, který se svou matkou Hanou Frankovou Dagmar vede.
Sponzory soubor nemá, jsou ale lidé, kteří divadlu vypomáhají věnováním rekvizit do inscenace či zapůjčením techniky. Divadlo ročně připraví tři až čtyři nové inscenace.
Na to, aby soubor absolvoval sezonu bez trojnásobného obracení každé koruny a mohl daleko víc jezdit na festivaly, by podle Hniličky stačilo čtyři sta tisíc až půl milionu korun.
Z městského grantu a bez sponzorů žije rovněž soubor D3, který hraje na Husovce. Jen peněz od města dostává méně. Padesát tisíc ročně, na letošek o třicet tisíc víc. Divadlo D3 připraví ročně dvě až tři nové hry, zpravidla jedna je vždy výpravná a její nastudování trvá déle. I D3 jezdí na různé přehlídky, oblastní přehlídku amatérských divadel pro západní Čechy dokonce pořádá. „Příští rok slavíme padesát let, chystáme k vydání almanach, ale na ten grant použít nemůžeme. Peníze musíme sehnat jinde,“ říká vedoucí souboru Martin Cirkl.
Divadlo V patře vzniklo při klubu Paderewski a ročně se představí dvěma až třemi premiérami. Jméno si udělalo především třemi inscenacemi aktovek Václava Havla ve spolupráci s Divadlem Na tahu režiséra Andreje Kroba. Ten je také režíroval.
„Hlavní grant dostáváme od Karlovarského kraje. Dřív to bylo sto tisíc, letos sedmdesát. Nějaké peníze můžeme také využít z grantu, který dostává Paderewski. Peníze, které máme k dispozici, znamenají, že můžeme pracovat jen s lidmi, kteří přistoupí na vyloženě přátelské podmínky,“ uvádí herečka Lucie Domesová. Divadlo BezDirky o granty po dřívějších zkušenostech už ani nežádá. Pánové si vytvořili vlastní scénu Elko na karlovarském Petříně, kde zájemci o jejich svéráznou poetiku nenechávají v tomto roce volné místo. „Myslím si, že je to díky Facebooku, protože my žádnou jinou propagaci nemáme. Poté, co jsme začali tuto sociální síš využívat, se nám návštěvnost výrazně zvedla,“ zamýšlí se principál Martin Kaiser.