Jak si zpříjemnit zimu v nejteplejší české oblasti | E15.cz

Jak si zpříjemnit zimu v nejteplejší české oblasti

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Na zimní radovánky to v hlavním městě moc nevypadá. Zato za teplem je kam vyrazit.

Pražská kotlina je v posledních letech nejteplejší oblastí v Česku. Žhnoucí radiátory pražských sídlišť vyhnaly průměrnou teplotu v metropoli až na úroveň Dolnomoravského úvalu. Rozdíly jsou minimální, roční průměrná teplota v Hodoníně je 9,5 °C, na Karlově 9,4 °C.

Pořádná zima je tak v Praze spíš výjimkou. I tak ale hledají zimomřiví Pražané místa, kam se dá uniknout před nepříjemnou zimou, a zkrátit si tak čekání na jaro či léto.

Skupinka lidí v lednové noci drkotá zuby a narychlo dopíná bundy a nasazuje čepice a rukavice. Přece jen rychlý návrat z tropů do pražské zimy znamená projít ve skleníku Fata Morgana dvoje dveře.

„Přišel jsem se ohřát. Návštěva je pro mě vždycky vítaným výletem z nepříjemné zimy v Praze,“ přiznává účastník noční prohlídky skleníku, student Jan Kosík.

Pro návštěvníky je cesta noční džunglí ve skleníku neopakovatelným zážitkem. V této době totiž intenzivněji voní některé druhy rostlin a celý interiér prostupuje tajemná atmosféra setmělého pralesa, naplněná kuňkáním desítek drobných tropických žabek.

Tajemnou atmosféru nočních tropů ještě dokresluje světlo baterek a noční osvětlení. „Tímto nevšedním zážitkem mnoho lidí obdarovává své známé,“ prozrazuje průvodkyně Eva Vítová, která za dva ročníky této akce zajistila noční prohlídku pro téměř dva tisíce zájemců. Prohlídky pro objednané zájemce začínají o lednových a únorových pátcích vždy v sedm hodin večer.

Originální stavba

Skleník Fata Morgana je ale zajímavý i ve dne. Unikátní stavba má rozlohu skoro dva tisíce metrů čtverečních. Je jedinečná jak svým originálním architektonickým řešením, tak výsadbami.
Interiér budovy je rozdělený do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvníci postupně seznamují s rostlinami tropického a částečně i subtropického klimatického pásma.

Fata Morgana není jediným cílem Pražanů, kteří chtějí uniknout před zimou do tropů. Přestože pražské aquaparky slibují nejrůznější atrakce připomínající jižní moře, s šestihektarovým tropickým ostrovem rozkládajícím se tři sta kilometrů a čtyři hodiny jízdy od metropole mohou jen stěží soutěžit.

V opuštěné tovární hale pro výrobu vzducholodí, stojící na půl cesty mezi Berlínem a Drážďanami, vybudoval malajský investor tropický ráj se vším všudy.

„Pokud přivřete oči, abyste neviděli tu obrovskou kopuli nad vámi, lze se tu cítit jako v tropech. Tomu odpovídá i teplota vzduchu a všech vod v aquaparku,“ vzpomíná Pražanka Tereza Hradecká. Ta začala na tropický ostrov Krausnick jezdit za svých studií v Berlíně.

Příjemná teplota 26 °C, vyhřívaná podlaha a relativní vlhkost až šestasedmdesát procent vytváří dokonalou iluzi tropů v centru Evropy. Samozřejmostí je i nepřeberné množství atrakcí.

V aquaparku jsou dva bazény. Jeden označovaný jako moře má teplotu 29 °C a je větší než druhý, nazývaný laguna, který je ještě o dva stupně teplejší. „Kolem obou bazénů je jemný písek a lehátka,“ popisuje Hradecká.

Nejteplejší místo

Letošní leden zatím patří podle meteorologů k těm teplejším. Ale například ve čtvrtek 19. ledna roku 2007 naměřili v Klementinu více než 15 °C. Naopak na nejnižší teplotu už si vzpomenou jen pamětníci. V roce 1942 klesl teploměr až na -19 °C.

Nejteplejším místem v Praze Klementinum není. Není jím ani malešická teplárna, odkud Pražská teplárenská teplem zásobuje čtvrt milionu pražských domácností, ani malešická spalovna, nad jejímiž kotli se tyčí nejvyšší pražský komín, vysoký 180 metrů.

Přímo nejrozžhavenějším místem v metropoli je Ústav fyziky plazmatu v Kobylisích, kde pracuje jeden ze dvou pražských jaderných reaktorů.

Jedno z nejdražších zařízení v Česku se jmenuje Tokamak. Na rozdíl od běžných atomových reaktorů, kde se energie uvolňuje štěpením jádra, tady se při termojaderné fúzi jádra slučují, a tak se uvolňuje energie. „Palivo pro tuto reakci je nevyčerpatelné, výsledek neradioaktivní,“ vysvětluje výhody vedoucí oddělení Tokamak Radomír Pánek. Podobný způsob získávání energie je zatím jen ve stadiu pokusů a experimentů.

Samotný Tokamak prostupuje třemi patry budovy. Uprostřed pro nezasvěcence naprosto nepřehledné změti trubek, kabelů a nejrůznějších zařízení je nerezový prstenec o poloměru něco málo přes půl metru. Při vteřinovém experimentu v prstenci cirkuluje ionizovaný plyn, plazma ohřátá na dvacet milionů stupňů Celsia.

Tokamak původně postavili v Británii, odkud ho získala Akademie věd. „Původní náklady na návrh, konstrukci a instalaci byly přibližně půl miliardy korun, Akademie věd ho získala bezplatně,“ vysvětluje Pánek.

Čekání na jaro se dá ale zpříjemnit úplně jinak, stejně jako to dělali předci Pražanů už před 150 lety. Mezi oblíbené zimní radovánky patří bruslení na zamrzlých zátokách Vltavy, nejrůznějších rybnících nebo na vodním kanále ve Stromovce. Letošní zima je sice na mráz skoupá, meteorologové přesto slibují, že by se to ještě mohlo změnit.

První bruslaři se na Vltavě objevili už v polovině devatenáctého století. Po zmrzlé řece se tehdy jezdilo daleko za vyšehradskou skálu. Kromě bruslí se na ledě objevovaly i sáně. „K zábavám tehdejších dam patřilo usednout do vyhřívaných saní a nechat se táhnout bruslaři po zamrzlé řece,“ říká historik Muzea hlavního města Prahy Jan Jungmann.

Pozapomenuté radosti

Tečku za zlatými bruslařskými časy udělala až Slapská přehrada v roce 1955, kvůli ní se stabilizovala teplota vody v řece dále po proudu. Jedinými místy, kde se tak dá v zimě na Vltavě bruslit, jsou její slepá ramena, jako třeba to podolské pod Vyšehradem.

„Každou zimu jsme už jako kluci hráli na zamrzlém slepém rameni v Podolí hokej. Odhrabali jsme sníh a z bot si udělali branky,“ vzpomíná Valdemar Berger z Podskalí.

Vltavský led nebyl jen zábavou Pražanů. Zamrzlá řeka bývala zdrojem práce pro podskalské voraře, kteří se s příchodem zimy změnili v ledaře a plnili ledem hluboké sklepy, v nichž led většinou vydržel až do konce léta.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video