Jak učit žáky v 21. století? Šup do sítě

Šesťáci ze Základní školy Ludvíka Kuby v Rožnově u Budějovic nosí do školy místo učebnic malé počítače.

Pavoukovci. Vzhledem k tomu, že virtuální svět má hodně společného s pavučinou, nemůže učitelka pro ukázkovou hodinu přírodopisu vybrat lepší téma. A když pak na tabuli promítá film o klíšťatech zvětšených do obludných rozměrů, zaujme i milovníky hororů.
Do internetové sítě se školáci nechají lapit velmi ochotně a zapředou řeč o čemkoli. „Který pavouk nestaví pavučinu?“ ptá se učitelka. Dvaadvaceti žákům ve třídě, která má díky projektu Vzdělání 21 výsadní postavení jedné ze tří nejmodernějších v republice, se rozběhnou prsty po klávesnici.
Vlaďka Korpová v poslední lavici u dveří, která si plochu počítače ozdobila růžovým srdíčkem, rychle poskládá z rozházených písmenek na obrazovce slovo sekáč. Z další změti hnědých koleček pak staví odpovědi vodouch a encefalitida. A rychle vystřelí ruku vzhůru, protože s převahou zdolala hranici tří set bodů a má nárok na malou jedničku. „Baví mě to, hodina utíká rychleji. A počítač je v baťohu lehčí než učebnice,“ říká dívka.
Favoritem jejího spolužáka Martina Šestáka je Ozzák, který na něj vykoukne vždycky při otevření počítače. S jeho nápovědou sice Martin počítat nemůže, ale matematiku touto formou má rád. Hlavně geometrii – rýsování na obrazovce je o dost snazší než v sešitě. Stejně tak kreslení na prosvětlené interaktivní tabuli, kde se děti střídají, aby zakroužkovaly části pavoučího těla. Stačí se jen dotknout – hrotem speciálního fixu, od něhož se nikdo neumaže, nebo prstem při přesouvání částí o kráčivých nohách, makadlech i hlavohrudích. „Líbí se mi, že se dají obrázky zvětšit. Všechno si můžu prohlédnout do detailu,“ líčí žačka Jana Schwarzová.
Vše vypadá tak snadně a logicky, že kdyby se někde v rohu schovával opravdový pavouk, mohl by tam spřádat sladké sny o geniálních dětech.
„Mnohem lépe a rychleji reagují na probíranou látku. Sice mi domácí příprava zabere víc času než při klasickém vyučování, ale to nevadí. I mě takový výklad víc baví,“ míní učitelka přírodopisu Hana Tlapáková.
Občas si prý při manipulaci s počítačem nechá poradit i od dětí, které berou virtuální svět jako samozřejmost. Za netbook jejich rodiče zaplatili
4 300 korun a po čtyřech letech bude dětem patřit. Vybavení třídy stálo 400 tisíc.

Nejvíc děti s počítači baví přírodopis a dějepis

Hlavní oporu učitelce poskytuje interaktivní učebnice z Nakladatelství Fraus, které stálo u zrodu projektu Vzdělání 21. Kromě budějovické školy ho nyní zkouší ještě v České Kamenici a v Praze 4. Každá škola zapojila dvě šesté třídy, jedna z nich se učí běžnou formou a druhá kombinuje klasickou výuku s digitální.
Nejvíc děti s počítači baví přírodopis, dějepis, občanská nauka a fyzika. „Jsou aktivnější v hodinách i při domácí přípravě. Konkurence škol byla velká, nám k tomuto projektu pomohly i úspěchy v soutěži Baltík. Učíme totiž programovat už od třetí třídy,“ shrnuje ředitel školy Miroslav Kůs.
Těší ho, že na víceletá gymnázia chce letos odejít jen osm žáků, což je o deset méně než loni. „V takové třídě se totiž děti rozhodně nenudí,“ míní ředitel.