Jak viděli listopad zahraniční fotografové? Výstava na Hradě nabízí důkladný obraz roku 1989

Výstava 1989: Pád železné opony

Výstava 1989: Pád železné opony Zdroj: Jindřich Štreit

Výstava 1989: Pád železné opony
2
Fotogalerie

Výstavu 1989: Pád železné opony připravovali její kurátoři více než rok. Fotografovi Jaroslavu Kučerovi, publicistovi Dušanu Veselému a kurátorce Daniele Mrázkové se podařilo seskládat mimořádný a komplexní přehled revolučních událostí roku 1989. A to nejen z České republiky, ale i z Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a bývalého východního Německa.

Na výstavě se podílelo přes sedmdesát českých a slovenských fotografů a pětadvacet zahraničních. Mezi nimi jsou například Jindřich Streit, Pavel Štecha, Viktor Kolář, Jan Šilpoch, Jaroslav Kučera, Herbert Slavík či Karol Kállay. Za zahraniční vystavují mimo jiné András Bankuti, Péter Korniss, Tamás Szigeti či Chris Niedenthal. Pozitivem je, že kurátoři vybírali fotografie tak, aby měly kvalitu nejen dokumentární, ale i fotografickou – a objevili přitom i nepříliš známé fotografie z regionů.

Expozice v Letohrádku královny Anny je rozdělena na dvě části. Venkovní expozice zobrazuje pohled zahraničních fotografů na dění v Československu včetně Palachova týdne i převraty v ostatních státech nyní již bývalého socialistického bloku. Druhá část umístěná uvnitř letohrádku je zaměřená na vývoj domácích událostí.

Mezi sedmi stovkami fotografií samozřejmě vynikají hlavní momenty – krvavá revoluce v Rumunsku, která začala v polovině prosince v Temešváru, vyhoštění více než tří set tisíc Turků z Bulharska tamní komunistickou vládou či exodus východních Němců, kteří několik dní nocovali na západoněmeckém velvyslanectví v Praze s cílem emigrovat. A nechybějí ani fotografie Andreje Reisera, který dokumentoval pád berlínské zdi.

Fotografie uvnitř letohrádku ukazují vývoj v tuzemsku mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, kdy byl do funkce prezidenta Československa zvolen Václav Havel. Mezi snímky jsou přitom nejen známé pohledy na zaplněné Václavské náměstí a Letenskou pláň či kladení svíček na Národní třídě. Jsou zdůrazněny i komornější, ale stejně důležité chvíle, jako byly například studentské štáby na jednotlivých fakultách vysokých škol.

Výstava nabízí unikátní pohled na vývoj událostí z několika úhlů, tematických i fotografických. Pro návštěvníka budou mít hodnotu i krátké faktografické popisky. A i přes množství vystavených snímků se jednotlivé momenty neopakují, a naopak se vzájemně doplňují. Na prohlídku uceleného komplexu dokumentujícího tehdejší revoluční dění bude hodina stačit jen málokomu.