Podobně budou moci lékaři sledovat změny v propojení neuronů po podání nejrůznějších preparátů. Nový způsob pěstování mozkové tkáně by podle nich mohl vést i k vývoji nové generace léků či operačních postupů v případě úrazů hlavy či vrozených poškození mozku.
„Díky novému systému pěstování nás nezdržují procedury předcházející pitvání poškozeného mozku, můžeme i sledovat dlouhodobé opravy, kterými mozková tkáň reaguje na poškození,“ uvedl vedoucí projektu David Kaplan v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Nové prostorové pěstování nadchlo vědce hlavně proto, že neurony prorostly vytvořenou strukturu za necelé tři dny a kolonie v laboratorních podmínkách přežívala přes dva měsíce. Přitom si udržela zdravý metabolismus až pět týdnů oproti pouhému dnu na Petriho misce.
„Díky tomu, že v laboratorních podmínkách dokážeme udržet mozkovou tkáň při životě, nám dovoluje například sledovat účinky při dlouhodobém podávání léčiv anebo dokonce sebehojivé procesy samotné tkáně,“ vysvětluje Kaplan. Jeho tým se teď zaměří na další zdokonalení metody pěstování a způsoby, jak vypěstované komplexy udržet při životě mnohem déle.
