Jaké jsou zlínské cyklostezky? Kvantita vítězí nad kvalitou
Projet centrem Zlína na kole lze, řečeno s nadsázkou, jen s dobrým úrazovým pojištěním. Cyklisty hodně trápí nejen stav cyklostezek, ale především několik „konfliktních“ míst, kde musí překonávat rušné křižovatky.
„Je tu spousta dobře udělaných úseků, ty ale na sebe navzájem plynule nenavazují. Přece není normální, aby člověk musel během několika kilometrů dvacetkrát z kola sesedat, čekat na semafor nebo dávat přednost autům,“ říká Jaroslav Goňa, který ročně najezdí v okolí Zlína kolem pěti tisíc kilometrů.
Kola versus křižovatky
Dnes již bývalý tajemník magistrátu Zdeněk Mikel před třemi lety s pompou oznámil, že město chce řešit cyklostezky zcela komplexně, aby byly jednotlivé trasy provázány a cyklisté mohli projet celým městem bez potíží.
To se ovšem naplnit nezdařilo. Páteřní trasa z Louk do areálu Tescomy má hned několik „kolizních“ míst – křižovatky na Cigánově, Čepkově, v Prštném, Loukách a Přílukách. „Tady všude se stezky kříží s rušnými ulicemi,“ dodává Goňa.
Radní Miroslav Šenkýř si je vědom, že to cyklisté jednoduché nemají. „Ale města přece nevznikala s tím, že jimi budou projíždět lidé na bicyklech a bruslích. Doba si ale cyklostezky žádá, a tak zákonitě dochází ke střetům. Na centrum města si dělají nárok pěší, motoristé, cyklisté a bez kompromisu není domluva možná,“ tvrdí Šenkýř.
Kritická místa na cyklostezkách, kde se lidé na bruslích či kole nevyhnou frekventovaným silnicím, podle něj prostě zůstanou.
V centru trasy chybí úplně. Místo aby kličkovali mezi auty, jezdí cyklisté raději po chodnících a riskují pokuty od strážníků. „Nechci říci, že v centru nemají co dělat. Ale kladu si otázku, jestli je střed města skutečně určen ke sportovnímu vyžití,“ dodal Šenkýř.
Mnoho lidí ale rozhodně nepoužívá kolo jen ke sportu. „Když je hezky, jezdím z Jižních Svahů na kole do práce každý den. Po rušných silnicích nebo po chodnících, jinak to bohužel nejde. Buď na mě troubí auta, nebo mi nadávají chodci,“ říká například Martin Lebeda.
Na plynulou stezku z Otrokovic až do Vizovic cyklisté budou čekat ještě dlouhá léta. „Projekt je již připraven, ovšem týká se šestadvaceti obcí, což s sebou přináší velké komplikace spojené s přípravou územních plánů nebo zajištěním peněz,“ vysvětluje předseda svazku obcí Region Zlínsko Ondřej Kapusta.
Bez přerušení to nepůjde
Jízdy bez přerušení napříč celým městem se však cyklisté ve Zlíně nedočkají. „Některá komplikovaná místa tato páteřní cyklostezka vyřeší, jinde se krátkým přechodům přes silnici vyhnout nelze. Jde o to, aby bruslaři nebo cyklisté nemuseli jet po rušných silnicích desítky metrů,“ dodal Kapusta.
Radní Šenkýř rovněž odmítá variantu, že by křižovatky a silnice „přemostily“ speciální nadjezdy. „Ty by být musely vzhledem k městské hromadné dopravě ve výšce čtyř metrů, což je nesmysl. Prostě a jednoduše musí cyklisté, chodci i bruslaři být v těchto místech opatrní a k sobě ohleduplní,“ uzavřel Šenkýř.
Více k tématu čtětě v Sedmičce, která vyšla 6. srpna. Jak jste spokojeni s cyklostezkami ve Zlíně? Napište nám na emailovou adresu redakcezlin@mf.cz