Recept kluka z Essexu na úspěch byl od počátku jednoduchý - žádné složité recepty, zdlouhavé přípravy a hlavně ne těžká jídla. Díky několikaleté praxi v italské restauraci přinesl tehdy čtyřiadvacetiletý Jamie Oliver v roce 1999 na obrazovky BBC rychlou kuchyni, založenou na čerstvých surovinách, a jednoduché postupy, často inspirované Středomořím. Chybět nemohl ani olivový olej, základní Jamieho surovina, kterou dává téměř do všeho, co vaří.
Pořad, nazvaný The Naked Chef (odhalené bylo jídlo, ne šéfkuchař; české televize jej vysílají jako Šéfkuchaře bez čepice), se natáčel v Oliverově bytě v Londýně. Tehdy ještě svobodný a bezdětný Jamie televizním divákům ukázal, že vaření může být zábava i pro mladé a připravit třeba na večírek vlastní jídlo je vlastně šik. Atraktivitě pomohla i akční kamera a rychlé střihy nebo drobné vsuvky, ve kterých Jamie vyrážel - často na skútru - do londýnských ulic shánět suroviny.
Právě na kvalitu použitých ingrediencí se Jamie Oliver ve svých pořadech od začátku velmi dbá. Maso má být od prověřeného místního řezníka, cibule nebo brambory od chlapíka z tržnice, k tomu třeba dobrý italský sýr nebo sušená šunka a všechno korunují voňavé rostlinky, pěstované za oknem vlastní kuchyně. Právě bez bylinek (a olivového oleje) se Jamieho kuchyně neobejde. „Víte, jaká by to byla bez nich nuda?“ říká kuchař, který vrátil čerstvé koření do kuchyně, aspoň té anglické.
Voňavou bazalku nebo pažitku je ale možné pěstovat i na zahrádce u domku, stejně jako zeleninu nebo ovoce, jak Jamie Oliver předvedl divákům svých show v sérii z roku 2007, nazvané Jamie vaří doma, kdy se vrátil do rodného Essexu. To už měl za sebou třeba zkušenost ze školní jídelny, kde před kamerou pokusil naučit kuchařky zvyklé na polotovary vařit z čerstvých surovin. Chvíli to ale trvalo - a ne všem žákům zvyklým na rybí prsty a hranolky navíc jídlo zachutnalo.
O zlepšení života bližních se Jamie Oliver staral - opět pod dohledem kamer - i jinak. V roce 2002 se vysílala série V kuchyni šéfkuchaře, v níž se 15 mladých delikventů učilo pod jeho dohledem na kuchaře. Pěti z nich se poté podařilo uchytit v dobrých restauracích. O rok později pak královna Alžběta II. udělila Oliverovi Řád britského impéria. Šéfkuchař, který i ve čtyřiceti stále působí jako skromný kluk ze sousedství, se díky svému nadšení i tvrdé práci zařadil mezi známé celebrity.
Mistrem kulinářského umění přitom chtěl být odmalička, už když se motal rodičům pod nohama v jejich hospodě Cricketers v Essexu. „Posadili jsem ho v kuchyni na židli, aby dosáhl na stůl, a vždy nadělal příšerný nepořádek,“ popsala Sally Oliverová synovy začátky. „Dodnes, když vaří, používá na všechno ruce,“ připomíná průvodní znak Jamieho stylu. A i ten poctivý svinčík, který po něm pořád zůstává ve studiu, mu určitě na sympatiích neubírá.
Kromě televizních pořadů (každý rok natočí nejméně jeden, s vařením procestoval Itálii, Austrálii či USA) vydává úspěšné knižní kuchařky, které znají i čeští čtenáři. A ze jména Jamie Oliver se stala úspěšná marketingová značka, kterou lze najít na pánvích, talířích, mlýncích na koření i květináčích se semínky bylinek. Otec čtyř dcer, jehož majetek má hodnotu téměř sedm miliard korun, je tak důkazem, že z dyslektika, který první román přečetl až v 38 letech, se může stát úspěšný muž.
