K Jágrovým největším úspěchům patří triumf na „Turnaji století“ na olympiádě v Naganu v roce 1998. Hráč s číslem 68 na dresu předtím získal v 90. letech dvě vítězství ve Stanley Cupu – s Pittsburghem Penguins. V barvách Washingtonu Capitals a New Yorku Rangers později sbíral jen individuální trofeje. Mistr světa z let 2005 a 2010 za svoji kariéru získal celou řadu ocenění v NHL, je také desetinásobným vítězem ankety Zlatá hokejka. V roce 2010 Jágra, kterému dnes patří i kladenský hokejový klub, ocenil také český prezident, který mu udělil Medaili Za zásluhy.
V kariéře Jaromíra Jágra se objevila řada trenérů, kteří by měli co říci k jeho talentu, píli i osobnosti. Zajímavé jsou vzpomínky Miroslava Ibla, dnes již osmašedesátiletý důchodce, který poznal slavného hokejistu jako pětiletého a trénoval jej v jednom z celků kladenských Pracovních záloh, za které Jágr hrál.
Talent zjevný od začátku
Ibl se s Jágrem poprvé setkal v roce 1977 při výběru hráčů do nově zřízené sportovní třídy. Přestože na ledě bylo asi 120 většinou devítiletých dětí, pozornost přítomných trenérů upoutal právě Jágr. „Nepatřil k největším, byl udělaný, ale co se týká bruslení a vedení puku, tak byl mezi nejlepšími, ne-li nejlepší vůbec,“ řekl Ibl.
Trenér se začal o Jágra hned zajímat, ale narazil na jeho nemluvnost, která mu u devítiletého chlapce připadala podivná. Když z něho Ibl konečně dostal, kde má tátu, obrátil se na Jaromíra Jágra staršího. U něho ale zprvu také nepochodil. Na otázku proč talentovaný syn nechodí do sportovní třídy totiž Jágr odpověděl, že nemůže. Ibl si byl už skoro jistý, že malý Jágr je retardovaný, ale nakonec si přece jen neodpustil další otázku – proč? Dozvěděl se, že malý Jaromír je o čtyři roky mladší než ostatní kluci a chodí teprve do školky…
Zázemí udělalo hodně
Jaromír Jágr je v současnosti nejproduktivnějším Evropanem v historii NHL. Velkou zásluhu na jeho úspěšné kariéře mají podle Ibla rodiče. „Nebýt jeho otce, matky a sestry Jitky, kteří se o Jardu vzorně starali, pomáhali mu a obětovali se pro něho, tak by to tak vysoko nikdy nedotáhl. Na Kladně bylo více mimořádných talentů, i když třeba ne takových, jako je Jarda, ale protože neměli patřičné zázemí, tak se jejich talent rozplynul,“ řekl Ibl. Osobně si žádné velké zásluhy na Jágrově kariéře nepřipisuje. „Podle mého odhadu se pod jeho kariéru podepsala minimálně pět trenérů. Já jsem rád, že jsem Jardu od hokeje neodradil,“ dodal.
Sám otec Jaromíra Jágra chtěl mít ze syna původně stavaře. Věřil totiž, že mu to v kombinaci se sportem zajistí bezproblémovou existenci. „Jaromír šel studovat stavební průmyslovku a moje vize byla, že se stane stavařem. Říkal jsem si, že když bude hrát hokej v tehdejším Československu, tak se jako stavař v kterémkoliv městě chytí,“ řekl s úsměvem Jágr starší. Už v době středoškolského studia, které dokončil až o řadu let později, bylo ale jasné, že Jágr mladší má před sebou hvězdnou hokejovou kariéru.
Přehlídka gólové parády v podání Jaromíra Jágra
Talent a dřina
Hlavním důvodem, proč jeho syn stále patří mezi nejlepší, je prý celoživotní trénink. „Vždy věděl, že musí trénovat více než ostatní, aby byl lepší. Vždyť v mládí dokázal odehrát v jednom dni i tři zápasy. Myslím si, že je to hlavně v tréninku,“ uvedl. K hokeji ale syna nikdy nutit nemusel. „Bylo štěstí, že ho to bavilo,“ řekl Jágr.
Hokejistův otec řekl, že mu syn udělal radost i loni, kdy převzal řízení kladenského extraligového klubu a odvrátil možný krach středočeské hokejové bašty. „Převedl jsem to břímě na něj. Když zde byl v létě, tak jsem mu hodně radil, ale teď už si klub řídí sám. Ale až se vrátí do Česka, tak asi budeme konzultovat znovu,“ dodal Jágr.
