Nejdřív Milan Havlík zaměřoval svůj objektiv na všechno v okolí. Dnes vede na koleji ateliér studentské fotografie a nejradši snímá reportáže a portréty. Další díl letního seriálu přiblíží sedm radostí studenta elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze Milana Havlíka.
1. Rodina
Moje rodina, to je máma, táta a brácha. Největší radost mám z toho, že perfektně funguje. Doma se jen tak nemíjíme, ale pokud je to jen trochu možné, sejdeme se u společné večeře a probereme, co kdo z nás zažil. Teď, co jsem na koleji, to sice není tak často, stejně ale vím, že pokud potřebuju, tak mi každý z rodiny pomůže.
2. Fotografování
Jsem samouk. To, co umím, jsem většinou vyčetl na internetu, a nebo získal zkušenostmi. Focení je můj velký koníček a rád bych se mu možná někdy věnoval naplno. Baví mě hlavně práce s lidmi, ať už jsou to reportáže, nebo portréty. Fotit kytičky a krajinky, to mě fakt nebaví. Myslím si, že je to pro starší. Já jsem začínal s malým kompaktem od Kodaku, dnes mám zrcadlovku. Jsem dítě moderní doby a od začátku jsem fotil jen digitálně. Zmáčknutím spouště pro mě vše teprve začíná. Pak přichází na řadu počítač, hodiny vybírání a úprav. Když jsem dostal nabídku fotit soutěž MISS Jindřichohradecka, byla to výzva, ale zároveň jsem cítil obrovskou zodpovědnost.
3. Přátelé
Je dobře, když se člověk může kromě rodiny spolehnout na dobré přátele. V Hradci mám hodně kamarádů z dětství a ze škol. Někdy se vám stane, že potřebujete někomu ve čtyři ráno zavolat a on vám nejen zvedne telefon, ale i pomůže. To jsou podle mě přátelé a těch si opravdu vážím.
4. Sport
Odmalička hrajeme s bráchou fotbal a futsal. Také si rád rekreačně zajezdím na kole a občas si dáme volejbal nebo tenis. V současnosti hraju za béčko FK Jindřichův Hradec. Trénujeme třikrát týdně a o víkendu je vždycky zápas. Co jsem na koleji, stíhám většinou páteční trénink a zápas. Začínáme v okresní soutěži, ale rádi bychom postoupili někam výš.
5. Život na koleji
Tři roky bydlím na Strahovských kolejích. Od spartakiády se moc nezměnilo. Na hodně malém místě tu žije obrovské množství studentů. Sportu a kultury tu máme hodně. Také spoustu klubů a hospůdek. Například já tu od roku 2008 vedu projekt studentského ateliéru fotografie. Rozhodně je to dobrá životní zkušenost, i tady mám hodně přátel.
6. Pivo a káva
Ne, že bych musel pít pivo a kafe pořád, ale třeba po vítězném zápase se rád s kamarády napiju. Nedávno otevřeli novou kavárnu na břehu Malého Vajgaru. Zrovna dneska jsem tam byl s kamarádkou na výborné kávě a domácím štrúdlu. Pokud jde o pivo, tak já mám nejradši dvanáctistupňovou Plzeň. Sám na něj ale nikdy nechodím. Chutná mi opravdu jenom s přáteli, a to pak nezůstane u jednoho kousku.
7. Hudba
Co opravdu nemusím, je dechovka. Jinak si muziku vybírám podle nálady. Třeba Oasis si poslechnu rád vždycky. Nebo Tata Bojs, ale nebráním se ani písničkám Karla Gotta. Teď, co jsem v Praze na koleji, je víc příležitostí chodit na koncerty. Nejradši mám ty v klubech. Rád zajdu například do Roxy. Dvakrát jsem tam už slyšel kapelu Toxique. Co si vzpomínám, tak v Hradci se mi moc líbil koncert v Baru 69. Hrála tam kapela OTK.
Milan Havlík
Narodil se 8. června 1988 v Jindřichově Hradci.
Studuje Eletrotechnickou fakultu ČVUT v Praze.
V roce 2006 získal na FestArtu 3. místo v kategorii Barevná fotografie, 2. místo v kategorii Černobílá fotografie a 1. místo v kategorii Webdesign.
