Mezi patnáctým a pětatřicátým rokem života si nechá udělat tetování každý pátý Čech, v celé zemi je potetovaných přibližně 15 procent lidí. Přestože narativ tetování jako symbolu lidí z okraje společnosti nebo bývalých vězňů ustupuje a převažuje spíše estetický pohled, průzkumy společnosti Nielsen Admosphere z roku 2020 ukázaly, že čtvrtina Čechů vnímá tetování na ostatních negativně.
Jak se s tetováním setkáváme stále častěji v ulicích, mizejí i jeho zákazy z kanceláří a specializovaných profesí. Stylů tetování existuje nespočet, od minimalistických černobílých abstrakcí po barevné detailní obrazy, které se často přibližují uměleckým dílům, za jaká by se nemusely stydět galerie moderního umění. Při odhlédnutí od debat nad tím, zda tetování jako takové tělo spíše hyzdí, nebo zdobí, se často lidé bojí zdravotních rizik. Aby totiž tetování vydrželo takzvaně napořád, musí tatér jehlou vpravit inkoust do druhé vrstvy kůže, do škáry. Inkoust se usadí v hloubce 1,5 až 2,5 milimetru pod pokožkou. Pro správné hojení je kromě následné péče důležitá preciznost provedení a kvalita barvy.
Zatímco černý pigment je dlouhodobě považovaný za ten nejméně problematický, barevná tetování mohou některým lidem značně znepříjemnit hojení. I proto kolují různé teorie o tom, zda jsou barevné inkousty nebezpečné. V roce 2015 začala Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) s posouzením zdravotních látek složení tetovacích inkoustů a permanentního make-upu. K testu přizvala norské, italské, dánské a německé orgány. Největší pozornost věnovala karcinogenům, látkám, které mohou dráždit nebo přímo sžírat kůži či oči, a také kovům. Právě kovy totiž byly do té doby nedílnou součástí většiny barev pro tetování.
Na seznam nebezpečných látek nakonec v roce 2022 zařadila přes 4000 látek. Mezi nimi také isopropanol, který se do té doby používal téměř ve všech barevných inkoustech. Podle agentury byla tato látka nahraditelná a výrobci tetovacích inkoustů tak museli změnit recepturu. „Nastal ale problém, že barvy nezůstávaly po zahojení tak syté. I já dlouho hledala ideální novou červenou,“ říká umělkyně a tatérka Ivana Kleinová, známá pod pseudonymem Iv Klevi.
Sama tetuje pouze červenou barvou, která podle ní vypadá na kůži mnohem přirozeněji než kontrastní černá. Po pečlivém průzkumu ideální červenou nakonec objevila. „Práce s barvou je ale úplně jiná než s černým inkoustem. To se vždy snažím svým klientům vysvětlovat,“ říká. Pro jiná než černá tetování nedoporučuje místa jako chodidla nebo prsty na rukou, problematické může být i břicho. „Je těžké synchronizovat nádechy se strojkem, kůže je navíc dost měkká.“
„I z mojí zkušenosti se nejlépe hojí černá barva, protože její složení je lidskému tělu nejblíž,“ říká umělkyně Nikola Mikulecká, která na Instagramu vystupuje s profilem Obrázky na tělo. S tím souhlasí také dermatoložka Monika Arenbergerová z kožní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, černé inkousty jsou podle ní dnes již většinou prověřené. Upozorňuje ale na problematickou recepturu těch barevných, které často neměly daleko k chemickému složení autolaků nebo náplní do tiskáren. A právě to se snaží napravit zmiňovaná evropská legislativa.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
