Je růžové šampaňské slavnostnější než brut?

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Šampaňské brut nebo rosé? Konzumenti a nejen ženy, mají tendenci v posledních letech upřednostňovat barvu, buď rosé nebo tmavě růžovou grenadinovou. Je to jen módní efekt? Podle agentury AFP nikoli.

Oblast Champagne prodává čím dál více růžového, které během několika let změnilo postavení z druhořadého na výjimečné, podtrhuje sklepmistr značky Pommery Thierry Gasco. Již deset let zaznamenává trvalý růst, zdůrazňuje expert. Všichni velcí producenti se nyní na jeho výrobu zaměřují. I přes některé předsudky a opovrhování jeho kvalitou či tím, že je to víno pro ženy, „existuje čím dál více lidí, kteří si uvědomují, že rosé existuje“.

Růžové má zvláštní přitažlivost, potvrzuje Francois Domi, ředitel vinařství u Billecart-Salmon, světově proslulého svým rosé. „Dodává barvu na stole a zjemňuje obraz šampaňského, má příjemnější chuť,“ vysvětluje při návštěvě sklepů v Mareuil-sur-Ay.

Vinařství založené počátkem 19. století vyrábí 1,5 až dva miliony lahví ročně, z toho 60 procent se vyváží. Rosé představuje něco méně než třetinu celkové místní produkce a skládá se ze tří odrůd Champagne (chardonnay, pinot noir a pinot meunier), spojené s méně než deseti procenty červeného vína.

Jaká metoda je pro výrobu rosé lepší?

Smíchání s červeným vínem je dominantní metodou v Champagni, jediném francouzském regionu, který smí touto metodou vyrábět rosé. François Domi se snaží dávkovat červené víno v závislosti na jeho barvě, žádané chuti a omezit třísloviny. Cílem je vytvořit víno, které připomíná chuť suchých plodů, s dotekem jahod a to všechno jen náznakem.

Několik malých champagnských vinic se rozhodlo vyrábět rosé jako v ostatních regionech, tedy kratším či delším macerováním slupek hroznů se šťávou. Tento způsob, přezdívaný krvácející rosé, má podle Francoise Domiho lepší výsledky. Je silnější, chuť je výraznější.

U Billecart-Salmona, který je mnoha sommeliéry považován za nejlepšího výrobce šampaňského rosé, hledají jeho konzumenti jemnost a delikátnost, soudí AFP. Zastánci krvácejícího rosé trvají na jeho výjimečnosti podobně.

Podle Jean-Baptista Geoffroye, který vyrábí v údolí řeky Marny 120 tisíc lahví ročně, z toho 20 procent rosé (u konkurentů je to asi osm až deset procent) je krvácející růžové nesrovnatelné s tím klasickým. Jeho rosé výrazné barvy, vyráběné jen z odrůdy pinot noir, je silné a výjimečné díky malým červeným hroznům. „Mladé rosé musí mít jiskru. Vyčítám smíšeným rosé, že jsou chuťově velmi podobná bílému šampaňskému. A hlavně, když se míchá červené a bílé, nikdy nedostanete tak konzistentní barvu, nikdy není tak harmonická,“ dodává. Nicméně uznává, že záleží na degustaci a výběru klienta. „Buď jim chutná nebo nechutná, často přicházejí a očekávají rosé s chutí bílého nebo velmi lehké víno,“ říká vinař.

Geoffroy krátce nabízí novinku, která vznikla společným macerováním chardonnay a pinot noir v počtu pouhých 2000 lahví. „Ještě se nikdo neodvážil to zkusit,“ směje se. Výsledkem je víno s vůní květin a exotického ovoce. Pokřtěno bylo Bílá růže.