Jedinečný kruhový objezd

Ostrava má mít brzy kruhový objezd, jaký v Česku ještě není.

Čtyřpruhý kruhový objezd. Nic takového zatím v Česku nestojí. Podle návrhu architekta Josefa Pleskota má právě takový dopravní skvost brzy spojit různé části Ostravy. Včetně těch nově vznikajících v Dolní oblasti Vítkovic, na Karolině či na Černé louce. Obrovské dopravní křížení má stát v místech, kde se protínají Místecká a Vítkovická ulice. „Pro celou Dolní oblast, ale nejen pro ni je to klíčová věc. Šlo by o návrat úrovňového křížení do ostravského dopravního systému. Ty mimoúrovňové stavby nadělaly ve městě už tolik bariér, tolik špatností, že bylo zapotřebí zamyslet se nad rozumným řešením dopravy,“ popisuje nápad jeden z nejuznávanějších českých architektů Josef Pleskot. Jeho idea vznikla jako součást přeměny Dolní oblasti. Podporu nachází architekt i ve vedení města.
Náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý míní, že Pleskotův návrh je velmi zajímavý, až skoro revoluční. „Žádné výškové bariéry, město zůstane přehledné. Nebudou se stavět žádné osmimetrové podjezdy ani nadjezdy,“ zdůrazňuje Ženatý.
Architekt Josef Pleskot pracuje na podobě nové Ostravy už mnoho měsíců. Navrhl přestavbu starého plynojemu v Dolní oblasti na multikulturní centrum, předsedal městské komisi, která vybírala nejlepší architektonický návrh na zástavbu Černé louky.
Velká křižovatka spojí nové či prodloužené ulice nových čtvrtí. „Kruhový objezd pomůže ostravskému centru, stejně jako částem Ostravy, které doposud propojují Frýdlantské mosty s šílenou mimoúrovňovou křižovatkou kolem nich,“ vysvětluje Pleskot.
Lukáš Ženatý připomíná, že u nás nikdo nic podobného zatím nezkusil. S obdobnými stavbami se mohou řidiči setkat ve Španělsku a ve Francii, kde mnohapásmové objezdy vymysleli. „Obdobné křižovatky se poslední dobou ve světě opět začínají stavět,“ poukazuje Pleskot.

Řidiči to určitě zvládnou

Vše je zatím jen na papíře. Projekt musí posoudit řada institucí, například Ředitelství silnic a dálnic. Architekt Pleskot je optimista. „Bylo by dobré, aby objezd stál nejpozději do dvou let,“ přeje si Pleskot. A nepochybuje, že řidiči převratnou novinku zvládnou. „Určitě jím projedou snadněji než mnohými složitými průplety mimoúrovňových křižovatek,“ předpokládá architekt. Kruhový objezd by byl navíc levnější než mimoúrovňová křižovatka. „Myslím, že lidé v Ostravě na kruhových objezdech jezdit umí. Tenhle má být ale čtyřpruhový, takže jsem sám zvědav, jak to bude vypadat,“ komentuje Pleskotovy plány lektor autoškoly Nobe Vladimír Fusek.
Řidiči podle něj často zapomenou na blinkr, když z objezdu vyjíždějí. „Kdo chce vyjet z levého vnitřního pruhu, musí dát vždy přednost tomu, kdo jede vpravo. Na to taky zapomínají,“ konstatuje Fusek.
V těchto dnech začali dělníci upravovat velký kruhový objezd v Havířově. Vznikl v šedesátých letech minulého století a jde o jednu z nejstarších okružních křižovatek u nás. „Auta pojedou ve třech pruzích. Řidiči si už před vjezdem na okruh vyberou směr, kterým chtějí jet. Jízdní pruh je pak přímo z kruhového objezdu vyvede tím správným směrem. Provoz na křižovatce budou řídit semafory,“ vysvětluje Šárka Vlčková, mluvčí Moravskoslezského kraje, který přestavbu platí. V Havířově bude vše hotovo na konci srpna. Semafory mají řídit provoz i na Pleskotově objezdu v Ostravě.