Jednou se chci naučit na piáno

Basketbalovou reprezentaci čeká těžký úkol. Pokus o návrat do první evropské divize. Národní mužstvo povede trenér Děčína Pavel Budínský.

Trénovat začal v šestadvaceti letech. Nyní mu je pětatřicet a stojí na vrcholu českého basketbalového nebe. Děčínský trenér Pavel Budínský bude sestavovat národní reprezentaci. „Hráčům z Děčína nadržovat nebudu,“ říká s úsměvem.

Jak jste se dostal ke sportu?
Pocházím ze sportovní rodiny a odmala jsem byl vytížený víc než dost. Za jeden den jsem stihl dva basketbalové zápasy, skok vysoký a tenisový duel. Na sportovištích jsem trávil spoustu času. Byl jsem nadšený a vedený k všestrannosti. Takový univerzál. Nakonec to u mě vyhrál basketbal, se kterým jsem prožil krásná léta.

Co vám basket dal?
Opravdové kamarády. A naučil jsem se starat sám o sebe. Už v šestnácti jsem přišel z malého města do Prahy a musel jsem se spoustu věcí naučit a poznat. Pochopil jsem, že člověk musí makat a tvrdě dřít, aby něčeho dosáhl. Cestoval jsem po světě, poznával nové lidi, jejich jazyk a kulturu.

Je také něco, co vám vzal?
Normální každodenní život mých vrstevníků. Kamarádi v mém věku chodili po zábavách a na pivo, já trávil čas v hale, na trénincích a na zápasech. V tom věku mi to přišlo líto, ale s odstupem času ničeho nelituji. Jednou bych se chtěl naučit hrát na piáno, chtěl jsem studovat právnickou fakultu. O prázdninách, když si každý užíval léta, my se připravovali na reprezentační akci, makali, abychom byli co nejlepší.

Jak jste se dostal k trénování?
Už knihou Pavla Petery, kterou jsem jako dítě rád četl. Studiem Fakulty tělesné výchovy a sportu jsem získal profesionální licenci a zkusil to v Chomutově, kde jsem v tu dobu hrál za armádní tým. Poté jsem získal angažmá v Děčíně a tam jsem dodnes. Má filozofie je jednoduchá a vychází ze zkušeností z mého života. Jenom poctivá a dlouhodobá práce vede k výsledkům.

S Děčínem jste vybojoval bronz. Jak chutná vítězství v kolektivním sportu?
Je to nezapomenutelné. Sdílet radost, nadšení a smutek s ostatními je jedinečné. Fanoušci to prožívají a jejich podpora vás žene dál, k další práci a výsledkům. Je to kolotoč, který se stále točí a nejde zastavit. Byla to druhá medaile v historii děčínského basketbalu a pořádně jsme to oslavili.

Pocházíte z Jičína, jak se vám líbí v Děčíně?
Město je nádherné, okolí ideální pro turistiku a trávení volného času. Rád se projedu na kole nebo na koloběžce. Když vezmu někoho třeba na Sněžník, tak se mu změní představa o ošklivém severu Čech. Je krajinou nadšený a jen se diví, jak je tu krásně.