Jeďte na Kanáry, radí meteoroložka
Kdo přemýšlí, kam v srpnu vyrazit na dovolenou, neměl by při výběru zapomenout na počasí. Třeba v Egyptě budou čtyřicítky, v Řecku a Španělsku zase velké sucho. „Já doporučuji Kanárské ostrovy. Je tam kolem pětadvaceti stupňů, polojasno a fouká tam mírný vítr. Tam je velmi příjemně,“ říká pražská meteoroložka Dagmar Honsová.
To je docela daleko. Nedoporučila byste něco, co leží blíž?
Jeďte na Slovensko. Slováci mají, co do počasí, daleko lepší prázdniny než my.
Jak to? Slovensko přece neleží o moc jižněji, než Česko.
U nás se fronty, které přicházejí ze západu, často rozpadají nebo zamíří do Polska. K východním sousedům tak už nedorazí. Tam mají spíše kontinentální charakter počasí. Je více ovlivňované z východu než ze západu. Jižní Slovensko jsou vlastně subtropy. Klidně bych si na dovolenou vybrala i západ nebo jihozápad Slovenska.
A co když zůstaneme doma? Jaké nás v srpnu čeká počasí?
Podle numerických modelů to vypadá, že srpen bude stabilnější. Jenže pozor. Tam je asi jen pětasedmdesátiprocentní pravděpodobnost. Naštěstí máme takovou berličku – statistiky minulých let. A podle nich u nás bývá srpen stabilnější než červenec. Počasí v Česku ovlivňuje rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu z východu – ze Sibiře a z Ruska. To jsou nejstabilnější dny v roce.
V poslední době se často stává, že celý týden je hezky a o víkendu se to pokazí. Říká se, že za to mohou lidé – průmysl a doprava. Je na tom něco pravdy?
Počasí nezná žádný týdenní chod jako my. Je to náhoda. Počasí u nás zhoršují frontální systémy, které většinou chodí z Německa. Takže kdyby se to u nás mělo kazit o víkendu, Němci by měli špatný čtvrtek a pátek a Britové zase úterý a středu. Takže tahle myšlenka neobstojí.
Takže lidé počasí neovlivňují…
Tyhle domněnky vycházejí ze Střední Ameriky, kde je průmysl a automobilová doprava tak intenzivní, že prachové částice emisí mohou působit jako takzvaná kondenzační jádra. Ta jsou nezbytná ke vzniku mraků a kapek vody. Takže v hodně průmyslových oblastech ten týdenní chod může existovat. U nás ne, je to náhoda. Ovšem letos to bohužel docela vychází.
Jak jsou dnes předpovědi přesné?
Úspěšnost předpovědi počasí s každým dnem velmi rychle klesá. Na jeden den dopředu máme pětadevadesátiprocentní úspěšnost. Když je stabilní počasí a slunečno, tak je úspěšnost ještě vyšší. Špatně se nám předpovídají bouřky z tepla. Sice víme, že přijdou, nedokážeme ale přesně říct v kolik hodin a kde přesně nás zasáhnou.
Vaše tvář je docela známá. Stává se vám, že vás někdo osloví na ulici a ptá se na počasí?
Počasí je konverzační téma, a když se dám s někým neznámým do řeči, třeba v obchodě, často to sklouzne právě k počasí. A mě názor lidí hrozně zajímá. Dokud jsem anonymní člověk, baví mě poslouchat, co si lidé myslí. Když mě ale někdo pozná a ptá se mě cíleně, tak hned to beru do zaječích.
Co se dá od lidí zajímavého dozvědět?
Fůra věcí. Teď mi třeba někdo říkal, že na tom globálním oteplování něco musí být. Protože on si ze svého mládí pamatuje, že třešně dozrávaly až v prvním či druhém červencovém týdnu. Kdežto v posledních deseti letech jsou už třešně na konci června. To je přece hodně zajímavé.
Kdo vás chvíli poslouchá, nemůže přehlédnout, že vás vaše práce opravdu hodně baví. Jak jste se k meteorologii dostala?
Už na základní škole mě obtěžovaly problémy s tvrdým a měkkým i. A dějiny… Ježišmarjá, neuměla jsem si to od ničeho odvodit. Naopak matiku a fyziku, to jsem měla hrozně ráda. A paní profesorku na přírodní vědy hrozně fascinovalo, jak jsem měla všechno naplánované. Na začátku roku nám dala harmonogram, co se kdy má probírat. A já jsem pořád říkala: Vždyť máme čtrnáct dní skluz, jak to, že už neprobíráme tohle?
To pro ni muselo být hrozně příjemné…
Říkala mi: Vždyť ty jsi úplný šílenec, jak mi to tady organizuješ. Vyber si v životě nějaké povolání, kde nebudeš nikdy vědět, co se stane. Tak jsem ji poslechla. A nelituji.
