Jestli chceš být Frištenský, tak se drž!
Gustav Frištenský před 111 lety poprvé zápasil v Brně. Vnuk jeho bratra teď v Brně začíná podnikat. Bude učit lidi cvičit.
Frank Frištenský nevyniká figurou ani silou nepřemožitelného zápasníka Gustava Frištenského. Nechybí mu ale podnikatelský duch, zkušenosti ze zámoří a chuť naučit Brňany zdravému přístupu ke cvičení. Právě to přivádí rod Frištenských zpátky do Brna. „V Líšni otevíráme Frištenský wellness klub,” říká šedesátiletý příbuzný slavného siláka.
Když silák Gustav zemřel, bylo vám devět let. Pamatujete si na něj?
Ano, ve vile v Litovli měl muzeum svých pohárů, medailí, věnců a stužek. Ty sahaly až na zem a pořád mě lákaly. Tahal jsem za ně, ale Gustav mě hned praštil přes prsty. Ve vchodu jeho domu jsou dodnes gymnastické kruhy. Na ty mě jako malého pověsil a já pištěl. Gustav mi tehdy řekl: Jestli chceš být Frištenský, tak se drž!
Nebyl to jen skvělý zápasník, ale i velký vlastenec a bohém. V čem ještě vynikal?
Byl bavič s citem pro obchod, dokázal se propagovat. Měl stovky svých fotek a plakátů, které rozvážel po vesnicích, kde zápasil. Jezdil tehdy unikátní fiatkou kabrio, kterou řídil v elegantním bílém obleku a klobouku a kynul lidem jako prezident.
Váš dědeček František také zápasil. Změřil někdy se svým bratrem síly?
Kromě toho, že František vyhrál řadu zápasů, dvakrát se podíval do Ameriky, kde exhibičně zápasil před imigranty právě s bratrem Gustavem. Ten ale dědu vyhrát nenechal, byl dost suverénní.
V cizině jste strávil velkou část života. Proč vaše rodina emigrovala?
V květnu 1968 jsem byl na vojně. Když v srpnu přišli Sověti, otec mě hned dostal z vojny domů, kde už na mě čekal zabalený kufr. Odjel jsem vlakem do Vídně, rodiče se sourozenci přijeli druhý den. V Rakousku už ale bylo plno, tak jsme pokračovali do Švýcarska.
Tam jste se prý kuriózně seznámili s rodinou spisovatele Arnošta Lustiga.
Otec si ve Švýcarsku, kde žil jeho bratr, otevřel autoservis. Arnošt Lustig poslal po okupaci rodinu z Československa pryč a ve Švýcarsku se jim porouchalo auto. Protože mluvili česky, lidé je tehdy nasměrovali rovnou do otcova servisu. Vzniklo tak velké přátelství. S Arnoštem Lustigem si občas telefonuji dodnes.
Proč jste po absolvování sportovní školy ve Švýcarsku odjel do Kanady a Spojených států?
Mohl jsem ve Švýcarsku začít učit, ale raději jsem vyrazil za oceán. Naším cílem byly letní olympijské hry v kanadském Motrealu v roce 1976. Koupili jsme si tam s kamarádem auto, cestovali jsme a poznali jsme oba státy.
Nakonec jste v zámoří zůstal a přestěhoval se do Spojených států. Čím jste se tam živil?
Arnošt Lustig mi jako protislužbu za pomoc v autoservisu našel místo na univerzitě ve Washingtonu, kde také sám učil. Čtyři roky jsem trénoval volejbalistky v nejvyšší divizi ve Washingtonu, dalších šest let v Michiganu. V roce 1988 otec onemocněl, tak jsme se s rodinou na osm let vrátili do Švýcarska. Odtud jsem se stěhoval do Colorada, kde jsem otevřel první „health wellness“ studio pro zdravé cvičení. Měli jsme úspěch.
Setkáváte se s jinými příbuznými Gustava Frištenského?
Nejvíc Frištenských žije v Americe. Už Gustav ale začal vést náš rodokmen a rodina dodnes pořádá celosvětové srazy.
Slyšeli jste někdy nějakou legendu o Gustavu Frištenském? Napište nám ji na e-mail redakcebrno@mf.cz.
