Jihlavský ježek má stovky podob. Původ však halí tajemství | E15.cz

Jihlavský ježek má stovky podob. Původ však halí tajemství

Jak se dostal ježek do znaku města? Podle pověsti zkrátka díky setkání zakladatelů s tímto zvířetem. Skutečnost je asi jiná.

Projít skrz naskrz Jihlavou a nepotkat cestou vyobrazení savce latinsky zvaného Erinaceus europaeus (česky ježek západní) – to je téměř nemožné. Dívá se ze štítů hospod čepujících místní pivo, z výloh v
podobě suvenýrů, je na městském znaku, a ježčího maskota má i fotbalová Vysočina. Že ježek k Jihlavě patří, je jasné. Méně už to, kdy a jak to začalo.

„Prokazatelně je s městem spojován až zhruba od přelomu 14. a 15. století. Původně se od poloviny 13. století na městské pečeti vyjímal nikoli ježek, ale český korunovaný dvouocasý lev. Jihlava byla královské město,“ uvádí historik z Muzea Vysočiny Jihlava Radim Gonda.

Už ve starších dobách však zřejmě měšťané měli k bodlinatému zvířeti blízko. Důkazy překvapivě pocházejí odjinud. „V roce 1347 užíval v Kutné Hoře ježka ve znaku původem jihlavský patricijský rod Schoberů. Souvislost s jihlavským městským znakem je otevřenou otázkou. Každopádně se ježek jako symbol Jihlavy objevuje asi koncem 14. století na štítu dílny mincmistrů z Jihlavy v kutnohorském Vlašském dvoře. Jihlavané se na něj mohou zajet podívat. Ruka času jej dost setřela, ale stále je rozpoznatelný,“ líčí historik Gonda. Z přibližně stejné doby pocházel rejstřík (soupis položek) městské sbírky, na němž byl vyobrazený zbrojnoš držící praporec s ježkem i lvem.

Tato památka je ztracená, ale její dochovaný popis dokládá, že pod znakem ježka stála ve středověku městská vojenská hotovost. Od přelomu 14. a 15. století je už ježkova pozice neotřesitelná. Čtvrcený městský znak podobný dnešnímu, se dvěma ježky a dvěma lvy, najdeme v právním kodexu jihlavského
písaře a notáře Jana z Gelnhausenu. Za husitské revoluce Jihlavané razili ježčí symbol do pražských grošů na důkaz, že mince má správnou ryzost a není přetavená penězokazci.

Název podle řeky

A proč vůbec Jihlavané začali symbol ježka užívat? „Zřejmě proto, že němečtí obyvatelé si vykládali jméno svého města – Iglau – od slova igel, jež znamenalo ježka,“ píše odborník na dějiny města František Hoffmann v knize Listy a obrazy z minulosti Jihlavy v kapitole O jihlavském znaku a pečeti.

Jenomže název Jihlava/Iglau je staršího data, než německé hornické město založené v první polovině v první polovině 13. století. Měla jej už kupecká osada na svatojánském kopečku poblíž brodu přes
řeku. „Právě řeka jednoznačně dala jméno i městu. Jistě se však neví, jak ke jménu přišla ona. Mohli ji pojmenovat už germánští Langobardi žijící u jejího soutoku s Dyjí. Slovo může být i slovanského původu, známe potoky a říčky s podobným názvem v různých slovanských zemích,“ vysvětluje historik Zdeněk Jaroš. Na počátku tak přece může být jehla, i když ne ve smyslu ježčí bodliny, nýbrž ostrého kamení v říčním korytu.

Dnes je ježek snadno rozpoznatelným maskotem Jihlavy. Prohání se po trávníku spolu s fotbalisty FC Vysočina, jako keramický suvenýr si jej odvážejí turisté. Prezident Václav Klaus dostal jako dárek při návštěvě v polovině září ježka železného, a naopak jeden vycpaný přibyl na radnici v prosinci 2009 jako
novoroční dárek. U sebe jej má tajemník.

Zřejmě největší jihlavští ježci se ukrývají v podzemí pivovaru. Technik Pavel Žižka je vyrobil z lipového dřeva, aby vítali účastníky exkurzí. „Prvním z nich nás překvapil na loňském Dnu Ježka. Druhý je ježek Ležák, spokojeně si leží, asi už něco málo požil a jeho mysl míří někam vzhůru a ke krásným věcem,“ popisuje sládek pivovaru Jaromír Kalina.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud