Nejvyšší vrchol Blanského lesa si výletníci oblíbili už dávno. V letech 1822 až 1825 tam dal kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu postavit ve výšce 1084 metrů nad mořem rozhlednu. Že toto místo zvolil prozíravě, potvrzují i dnešní turisté.
Kvůli rozhledně sem přijel například pětapadesátiletý Jaromír Schod z Rumburka. „Tady mám opravdu pocit, že mi leží Čechy u nohou,“ popsal své první dojmy nahoře. Tyto stavby ho začaly zajímat díky televiznímu cyklu Luďka Munzara. Už jich se ženou navštívil asi dvanáct. Kleť je uchvátila. „To není jen konstrukce, ale umělecké dílo. Uvnitř připomíná chrám,“ shodli se.
Vzpomínka na dětství
Kleť má výhodu, že leží blízko Budějovic i Krumlova. Proslavili ji hvězdáři i klasičtí výletníci. Se zdejší restaurací či noclehárnou má mnohý Jihočech spjaté dětství či mládí. „Znám ji odmala a když jsem pátral, co bych si v jižních Čechách udělal pěkného, napadla mě Kleť,“ říká Ladislav Faktor, který před pěti lety chatu s hospodou i rozhlednu koupil. Postupně je opravoval, restauraci otevřel přesně před dvěma roky a teď došlo na rozhlednu.
Od roku 1958 je to kulturní památka, nyní nejstarší kamenná rozhledna v republice. Tím náročnější byla obnova, která včetně vybavení stála více než devět a půl milionu korun. Faktor má šanci získat dotaci téměř osm a půl milionu z Regionálního operačního programu.
Vzpomíná, že stavba byla v žalostném stavu. Sice otevřená, ale vstup na vlastní nebezpečí. Nechal ji opravit se snahou zachovat co nejvíc historických prvků, takže například dřevěné schody či vstupní dveře jsou restaurované. Podle historické předlohy dal vyrobit nová okna. Poprvé po století je lidé uvidí celá, tedy včetně horních vitráží připomínajících kostelní okna. „Už na prvních fotkách Kleti je vidět, že jsou vitráže zakryté prkny a zatlučené,“ poznamenal Faktor.
Výhled, který nezevšední
Na ochozu je nová kamenná podlaha a moderní dalekohled na mince. Z minulosti tu zbyly keramické desky vyznačující místa, která jsou odtud vidět. Je to celá Českobudějovická pánev až k Táborsku, Novohradské hory, hradba Šumavy včetně Třístoličníku. Nejatraktivnější je jižní směr, kde lze při inverzi spatřit Alpy vzdálené odtud přes sto kilometrů. Právě Alpy fascinovaly proslulého českokrumlovského fotografa Josefa Seidela natolik, že se na Kleť rád vracel. Stala se jeho oblíbeným stanovištěm, fotil zde v první polovině minulého století za různých povětrnostních podmínek. V odkazu, který nyní spravuje Museum Fotoateliér Seidel, je Kleť na řadě snímků, z nichž se staly pohlednice. Faktor historické pohledy Kleti sbírá a Seidel, kterého odborníci označují za kronikáře Šumavy, je jejich nejčastějším autorem.
Kleť láká nejen fotografy, ale i lidi zabývající se působením různých energií.
Je to nejsilnější energetické místo v jižních Čechách,“ tvrdí odborník na energii krajiny Pavel Kozák. Podle něho jde o pozitivní energii duchovní povahy, která vybízí k pročištění myšlenek, není však přímo léčivá.
„Na jihočeský Mount Everest, jak Faktor označuje Kleť, vede lanovka z Krásetína. Od začátku svého provozu přepravila přes tři miliony lidí. Rozhlednu navštíví asi osmnáct tisíc návštěvníků ročně, po obnově počítají správci s pětadvaceti tisíci. Mohou přespat v hostelu s dvaceti místy a pěti pokoji. Tak jako ubytování, i restaurace počítá s běžnými výletníky, takže v jídelníčku převažuje klasika včetně tří druhů polévky. Vstup na ochoz stojí dvacet korun dospělého a děti platí polovic.
