Ladislavovi Proseckému je osmapadesát let, bydlí ve Starém Lískovci a pravidelně jezdí tramvají na nákup. „Projedu dvě jízdenky po čtrnácti korunách. Po novém roce za den zaplatím místo osmadvaceti čtyřicet korun,“ říká Prosecký. Je jedním z mnoha Brňanů, kterým se nelíbí plánované zdražení jízdného. Při něm například nejlevnější desetiminutovou jízdenku za čtrnáct korun nahradí patnáctiminutová za dvacetikorunu.
Více lidé zaplatí i za předplatné. Roční „šalinkarta“ zdraží o 320 korun na 4750 korun. „Zdražení ročních jízdenek je zvlášť škodlivé. Motivace lidí jezdit do práce hromadnou dopravou a ne autem dostane těžkou ránu,“ myslí si opoziční zastupitel Martin Ander.
Je ale zlost Brňanů oprávněná? Sedmička srovnala, kolik stojí roční jízdenky evropských měst v poměru k průměrným čistým ročním příjmům. Vyplynulo z toho, že i po zdražení bude jízdné v Brně oproti evropským městům jedno z nejlevnějších. Hůře ale dopadlo srovnání s Prahou.
Plat na 47 „šalinkaret”
K porovnání cen jízdenek posloužil žebříček průměrné čisté roční mzdy za loňský rok, zpracovaný Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Brňan, kterému od zaměstnavatele na účet přijde český průměr 18 633 korun měsíčně, si po chystaném zdražení může za roční příjem dovolit sedmačtyřicet ročních „šalinkaret“.
To obyvatelé třímilionového Berlína si i přesto, že Němci mají více než dvaapůlkrát vyšší příjem než Češi, můžou dovolit o deset předplacených jízdenek méně. Roční jízdenka v Berlíně v přepočtu stojí přes šestnáct tisíc korun. „Je to asi tím, že je v Berlíně ve veřejné dopravě daleko více možností než v Brně. Lidé tu jezdí tramvají, autobusy, metrem, městským vlakem S-Bahn, regionálním vlakem nebo lodí,“ říká student a aktivista Matěj Hollan, který v Berlíně jeden semestr studoval hudební vědu.
Všimnul si i několika zajímavostí. „Studenti mají nákup šalinkarty povinný. Asi proto, že tu není tolik revizorů, tak aby nejezdili načerno. Dopravou lidé běžně vozí kola, na která platí šalinkarta, na rozdíl od Brna se tu smí jíst a popíjet alkohol,“ vyjmenoval student.
Mezi nejdražší evropská města se v jízdném řadí Vídeň. Netýká se to ale předplacených kuponů, které vedení města výrazně zvýhodňuje. Roční stojí jedenáct tisíc korun. Vídeňané si tak za svůj roční plat koupí zdaleka nejvíce ročních jízdenek – osmapadesát. „Tamní Zelení teď navíc usilují o to, aby roční lístek stál necelých pět tisíc korun, tedy tolik, co v Brně,“ uvedla Anna Durnová z Brna, která pracuje na Vídeňské univerzitě.
Páteří dopravy ve Vídni je metro pověstné svou rychlostí. „Vídeňáci jsou pyšní na své staré tramvaje, mně ale lezou na nervy, protože jsou pomalé. Ty nové už jsou stejně rychlé jako v Brně, ale nesrovnatelně tišší. Ve Vídni, stejně jako v Brně, pokulhává autobusová doprava. Autobusy často nemají svůj pruh a auta je brzdí,“ srovnala Durnová.
Nejblíže brněnským cenám jízdného je Varšava. V hlavním městě Polska vyjde roční jízdenka v přepočtu na 4820 korun. Za průměrný roční příjem by si ale méně vydělávající Varšavané mohli dovolit o deset méně než Brňané – celkem tedy šestatřicet.
Ze srovnání vyšla nejhůře Bratislava. Tamní obyvatelé si za průměrný slovenský plat můžou dovolit jen šestadvacet ročních jízdenek. Hlavně proto, že v přepočtu stojí 6750 korun. „Při poslední návštěvě Bratislavy mě navíc mírně vyděsila úroveň místního vozového parku. Tak dezolátní šalinu jako v Bratislavě jsem v Brně ještě neviděl,“ popsal student Petr Konečný.
Pražané se mají líp
Ze srovnání průměrných měsíčních platů podle krajů Česka je patrné, že Brňané jsou na tom hůře než Pražané. Pražané by si za jeden svůj měsíční plat mohli koupit čtyři a půl roční jízdenky, Brňané jen tři a půl. Brněnské předplatní jízdné se totiž příští rok cenově vyrovná tomu pražskému.
Zdražení jízdného odsouhlasili na konci června brněnští radní. „Roční jízdenka nebude stát 4950 korun, což byla jedna z variant, ale jen 4750 korun. Musíme vyhovět rostoucím požadavkům dopravního podniku a také se připravit na chystané zvýšení daně z přidané hodnoty. Chápu rozhořčení Brňanů, nicméně každý má možnost si do konce roku koupit roční jízdenku za současnou cenu,“ sdělil náměstek pro dopravu Robert Kotzian.
Jízdné zadarmo?
S radikálním návrhem přišla už před podzimními komunálními volbami Česká pirátská strana. „Podle našich propočtů by mohla být doprava v centru města zadarmo. Dopravní podnik by zisk ušlý z prodeje lístků částečně hradil z peněz, které by ušetřil na platech revizorů, nákupu a údržbě automatů v centru a tisku lístků,“ uvedl mluvčí strany Jaroslav Kučera.
V Česku se jezdí zadarmo třeba ve Valašském Meziříčí, Hořovicích a Ostravané mají dopravu v centru zadarmo, když město dusí smog. Od dubna jezdí lidé zadarmo také v šedesátitisícovém Frýdku-Místku. Podle ředitele brněnského dopravního podniku Miloše Havránka ale Brňané s něčím takovým nemohou počítat. „Když podělíme celkovou tržbu, denně vybereme 2,6 milionu korun. Kdo by nám tyto peníze dal, kdyby bylo jízdné zdarma?“ uzavřel Havránek.
