Jména vesnic vypovídají o minulosti víc, než by si mohli lidé myslet

František Musil přednáší na královéhradecké univerzitě historii. Dějinám nejen Královéhradeckého kraje, ale i celých východních Čech se věnuje léta.

S historií kraje souvisejí i názvy měst a obcí, které mohou být sondou do minulosti. „Z názvů se můžeme hodně dozvědět o jejich zakladatelích nebo dávných obyvatelích,“ říká historik Musil.

O čem vypovídají názvy obcí?

Nejčastěji jsou v něm zachyceny přírodní podmínky. V některých jménech lze nalézt nějaký vztah k řekám, potokům nebo rybníkům. Třeba takové Ústí nad Orlicí, to je celkem jasné. Dalším příkladem jsou obce v okolí řeky Chrudimky s podobnými názvy Kamenice nebo Kameničky. Kamenice, to byl původní název Chrudimky a souvisí s kamenným dnem. I Čermná, tedy obec na Lanškrounsku, souvisí s říčkou a odvozuje se od slova červený, ve staročeštině čermný. Hornina v korytě říčky zbarvovala řeku do červena.

Můžete uvést další příklady?

Pak jsou to jména vesnic odvozená od takzvaných lokátorů. Podnikatel, který v době kolonizace, tedy ve 13. a 14. století, vesnici založil, ji pojmenoval svým křestním jménem. Tehdy se ještě příjmení nevyskytovala. Příkladem jsou ve východních Čechách různé vesnice stejných názvů jako Petersdorf nebo Waltersdorf, tedy v počeštěné podobě Petrovice či Valteřice. To jsou jména, jejichž původ se dá poměrně dobře vysvětlit. Pak jsou ale problematická jména jako třeba Jablonné nad Orlicí, Jablonec a podobně. Vedou se spory o tom, jestli je to od slova „jabloň“, nebo z latinského termínu „šablona“, tedy celnice. Takovým problematickým jménem jsou i Drštěkryje. Ani Antonín Profous si s tímto názvem příliš neví rady. Nakonec dochází k tomu, že je to přezdívka pro obyvatele vesnice, kteří si zakrývali oblast břicha. Ve staročeštině je dršťka označení pro žaludek.

Kdy vznikala jména obcí a měst, která se dochovala do současnosti? A která jsou nejstarší?

K nejstarším patří skupina obcí, které mají v názvu „ves“ nebo „jedy“, jako jsou třeba Máslojedy. Pozdější jsou názvy související s kolonizací, tedy jména odvozená od těch takzvaných lokátorů, v první formě německá a pak se počešťovala.

Lze říci, že jména obcí označovaná někdy jako divnopis jsou jedna z nejstarších?

Většinou to tak je. Charakterem starší jména obcí se vyskytují hlavně na Hradecku a Jičínsku. Souvisí to s tím, že se jedná o staré sídelní oblasti. Podkrkonoší a Orlické hory byly osídleny většinou v období kolonizace, tedy v pozdější době, a tam jsou jména poněkud odlišná.