Jonák už mohl být na svobodě. Nedokáže ale zkrotit temperament

Ivan Jonák je po Kajínkovi dalším známým vězněm, který se urputně snaží dokázat svou nevinu. Městský soud jeho žádost o obnovu řízení zamítl.

Do soudní síně ve Spálené ulici vstoupil Ivan Jonák těžkým krokem člověka s nadváhou, ale s úsměvem na rtech. Ve světlomodré mikině a s novou kšticí světácky kynul fotografům. Odpoledne odcházel třiapadesátiletý vězeň bílý jako křída a téměř se slzami v očích.

Sotva by v něm dnes někdo hledal vlivného a úspěšného podnikatele, za kterého byl považovaný v devadesátých letech. Muže, který se po Praze okázale proháněl v kabrioletu s nahými dívkami a zdobil se nápadnými šperky. Kamarádil se s herci, zpěváky i politiky.

Bývalý majitel pražského Discolandu Sylvie dostal osmnáct let za to, že si v roce 1994 objednal vraždu své ženy Ludviky a také jejího milence. Stále však opakuje, že nic zlého neudělal. Pražský městský soud jeho žádost o obnovu řízení minulý týden zamítl.

Blízcí si myslí, že se stal obětí mafiánů

Nejméně dva lidé, kteří přišli do soudní síně ve Spálené ulici, jsou přitom přesvědčení o Jonákově nevině. Žádost o obnovu řízení iniciovali manželé Skamenovi, odsouzený se jednání zprvu ani nechtěl účastnit.

Renata Skamenová, která pracuje jako asistentka jedné z pražských advokátních kanceláří, vyjednala Jonákovi bezplatnou právní službu.

„Věřím mu a chci se mu odvděčit. V devadesátých letech nám totiž moc pomohl. Zbavil nás vyděračské firmy, která na nás nastoupila, když jsme se s manželem dostali kvůli hospodě do potíží v podnikání,“ vysvětlila manželka Romana Skamene.

Se známým hercem se Jonák poznal při natáčení filmu Divoké pivo, kde dostal malou roli. Skamenovi si myslí, že se stal obětí komplotu mafiánů, kteří chtěli získat jeho podnik.

„Když se jim ho nepodařilo zabít, hodili na něj vraždu manželky,“ míní Renata Skamenová.

Dcera odcházela ze soudní síně zdrcená

Rozčarovaná odcházela od soudu i Jonákova mladší dcera, třiadvacetiletá Sylvie, která otce pravidelně navštěvuje ve věznici. Odsouzený ji v soudní síni občas vyhledal očima a usmíval se na ni.

„Návštěvy má táta povolené jen jednou měsíčně. Jezdila jsem za ním do Valdic, teď to mám blíž, protože je v pankrácké vězeňské nemocnici. Maminka mi chybí, ale můj otec to neudělal. Sám málem přišel o život,“ řekla mladá dívka.

Stejného názoru je prý i její o tři roky starší sestra Veronika a také babička.

„On se bohužel neumí usmívat tak mile jako Kajínek, takže mu lidi tolik nefandí,“ doplnila Skamenová.

Jonákovu verzi soudy odmítly

Ivan Jonák byl v roce 2002 pravomocně odsouzený za organizování vraždy manželky. Milenec Jonákové nakonec zůstal naživu, protože si to najatý vrah údajně rozmyslel.

Nejvyšší soud odmítl dovolání a stejně dopadl vězeň i s ústavní stížností.

Za to, že Jonák dvakrát málem přišel o život, nebyl odsouzený nikdo. V roce 1994 mu na podvozek jeho nissanu kdosi připevnil nástražný výbušný systém. Exploze poškodila auto, řidiče nezranila. V červenci téhož roku Jonákovi někdo prostřelil dolní čelist.

Kdo ho chtěl zabít, se nepodařilo prokázat

Státní zástupce obžaloval z pokusu o vraždu tři lidi, Helmuta Hugera, Karla Kučeru a Jaromíra Prokopa, toho času na útěku. Všechny však soud letos viny zprostil. Údajně se ji nepodařilo prokázat.

„Že jsem nechal manželku zabít ze žárlivosti? No to je směšné! Byl jsem vpleten do cizího zločinu. Ženu zabil Huger a Prokop, nejgeniálnější zločinec, který si koupil soudce a teď se ukrývá někde v Africe. Útoky na mě jsou přitom prezentovány tak, jako bych si je snad objednal pro svoji reklamu,“ řekl rozhořčeně minulý týden odsouzený Jonák v soudní síni.

Jeho advokát Luboš Prokeš navrhl vyslechnout řadu svědků. Chtěl by dokázat, že útoky na Jonákovou a Jonáka mají propojení. Předsedkyně senátu Jaroslava Lišková však zůstala neoblomná. Žádost o obnovu řízení zamítla s odůvodněním, že se neobjevily žádné nové důkazy.

„Já už ty kecy nechci poslouchat. Je to zločinecká justice,“ prohlásil podrážděně Jonák.

Kvůli špatnému zdraví je ve vězeňské nemocnici

Bývalý majitel erotického podniku Discoland Sylvie přitom už mohl vězení opustit. Po dvou třetinách trestu, které si odseděl, má nárok požádat o podmínečné propuštění.

„Jenže si uškodil tím, jak se pořád proti své vině ohrazuje. Je to kverulant a kvůli kázeňským přestupkům ve vězení má špatné hodnocení,“ vysvětlil advokát Luboš Prokeš.

Svůj temperament Jonák v soudní síni několikrát nezvládl. Tu se začal usmívat, tu skočil do řeči zlostnou poznámkou. Soudkyně ho dvakrát nechala vyvést pro pohrdání soudem.

Jonákovi se v posledních letech zhoršilo zdraví. Má cukrovku a léčí se s ledvinami ve vězeňské nemocnici na Pankráci.

„Mám o něj starost. Nevím jak ty poslední roky ve vězení zvládne,“ podotkla Renata Skamenová.

Za jméno Jonáková se dcera nestydí

„Ve Valdicích jich bylo deset na cele, na Pankráci je sám,“ řekla dcera Sylvie. Když přijde za otcem na návštěvu, tři hodiny si mohou povídat.

„Snažíme se, aby ta naše setkání nebyla moc smutná. Mluvíme o obyčejných věcech. Na narozeniny a na Vánoce můžeme tátovi poslat balíček,“ uvedla třiadvacetiletá dívka, která podobou svého otce nezapře.

Bydlí s přítelem v Kobylisích, pracuje na poště a dvanáct let hrála závodně házenou.

Když v sedmi letech přišla o matku a její otec skončil ve vězení, vzala si ji a její starší sestru Veroniku do péče babička, otcova matka.

Discoland Sylvie v Libni, pojmenovaný po mladší dceři, zatím chátrá. Sestry se teď objekt snaží pronajmout.

„Potřebujeme peníze pro tátu,“ vysvětlila Sylvie.

A jak se jí žije se jménem Jonáková? „Teď už si to jméno lidé naštěstí moc nepamatují, ale když jsem chodila do základky, spolužačce rodiče třeba zakázali se mnou kamarádit. Později při nástupu do jedné práce si šéfová taky zjišťovala, jestli jsem dcera toho „vraha“. Já se za to jméno nestydím. Byla jsem dítě, když se to stalo, ale já tatínkovi věřím. Nejhorší je, že to možná nikdo už nedokáže,“ dodala Sylvie.

Advokát Prokeš přesto boj nevzdává. „Podáme si stížnost a budeme usilovat o vyloučení soudkyně pro podjatost,“ řekl o plánech svého klienta Prokeš.