Balt je všechno, jen ne Jadran. Přesto se vyplatí dát smažené rybě pod deštivým nebem šanci
K Baltu jsem skoro každý rok jezdila jako malá. Za posledních dvacet let se toho ale nejen u polského moře hodně změnilo – silnice jsou opravenější, hotely luxusnější a restaurace toho nabízejí mnohem víc než jen pirohy a smaženou tresku. Co naopak rozhodně zůstává, jsou plážové paravany zapíchané do bílého jemného písku, prodejci nabízející vařenou kukuřici, studené moře a hejna draků bojujících se silnými větrnými proudy. Jak je to tedy s tím novým Jadranem?
V roce 2023 zamířilo do Polska přibližně 350 tisíc českých turistů, loni jich bylo až půl milionu. Letoviska u Baltu očekávají zájem i letos. Volná ubytování přesto nacházíme i jen pouhý den před odjezdem k moři, dost možná díky počasí, které koupání ani opalování úplně nenahrává. Polsko podobně jako Česko zažívá pocitově chladnější léto a nejeden dovolenkový plán zhatily deště.
V souvislosti s počasím se ale nad odolností některých Čechů v posledních dnech pozastavují polská média. Zatímco Poláci totiž při prvním náznaku deště pomalu balí kufry, čeští turisté si údajně letošní nižší teploty a deště pochvalují. „Přijeli jsme do Polska, protože tady není takové horko jako v Řecku nebo Itálii,“ cituje například web Fakt.pl Šárku z Liberce, která deštivou dovolenou s přáteli u Sarbinowa nakonec využila k cyklistice.
Podle polského serveru se Šárka nejdříve zastavila v Gdaňsku, který patří k nejoblíbenějším přímořským destinacím – a to společně se Sopoty. První nabízí dotyk velkoměsta se všemi výhodami – ať už jde o módní restaurace, moderní muzea nebo – v případě Gdaňsku – hanzovní architekturu. Sopoty mezitím platí za jedno z nejluxusnějších přímořských letovisek s bílou písečnou pláží a ikonickým dřevěným molem, kam navíc každoročně začátkem prázdnin míří filmové hvězdy na festival Sopot Film Festival.
S dětmi na písečnou kosu a tuleně
Kousek dál na severovýchod země ční do moře Helská kosa. Nejmladší část polského pobřeží, která byla ještě před přibližně 200 lety rozdělena na jednotlivé ostrovy, je dnes celistvým výběžkem o délce 35 kilometrů. Zatímco v nejužším bodě poloostrova stačí z jedné strany na druhou ujít pouhých 170 metrů, na úplném konci se kosa rozšiřuje až na tři kilometry v městečku Hel. Původně vesnice vyhlášená prodejem sleďů dnes láká třeba na „fokárium“ gdaňské přírodovědecké univerzity. Na návštěvníky zde čekají zachráněná mláďata tuleňů a oceánologická expozice.
Na Helskou kosu se ale nevyplácí jezdit ve dnech, kdy se zde koná více kulturních akcí nebo se střídají prázdninové turnusy, doprava na úzkém poloostrově po jedné silnici a železnici se totiž dokáže proměnit doslova v peklo. Například v nedávnou sobotu 2. srpna kvůli třem koncertům v okolí trval dojezd z Wladyslawowa do Helu – tedy již zmiňovaných 35 kilometrů – až dvě hodiny. „Dnes tu máme tři koncerty – ve Wladyslawowie, Chalupách a Jastarni. Poloostrov je zablokovaný. Do vlaku se nedá vsednout. Na autobus taky můžeme zapomenout,“ postěžovala si na sociální síti X jedna z místních obyvatelek, vystupující pod přezdívkou Pegi.
Nám se shon prvního srpnového víkendu vyhýbá, na noc tak zastavujeme mimo hlavní zájem českých turistů. V malé vesničce Karwia přibližně 14 kilometrů západně od Wladyslawowa neslyšíme češtinu ani jednou. Destinace je oblíbená hlavně mezi polskými důchodci a rodinami s dětmi, nechybí zde proto přímořské herny, nafukovací hrady nebo půjčovny silničních motokár. Kromě toho si lze ale ve vesničce půjčit klasické kolo a vyrazit na projížďku po okolí, procházkou v borovicovém lese po pobřeží se dá dojít třeba do Jastrzębí Góry nebo na druhou stranu na rozhlednu Dębki.
Dálnice, vlaky a zase dálnice
K moři jsme z Prahy dojeli autem se zastávkou ve Varšavě, cesta k Baltu se ale z Česka dá zvládnout i během jednoho dne. Do turisticky vyhlášené Leby je to přibližně 9 hodin, nejrychlejší cesta z Prahy vede přes Německo. Do trojměstí, tedy aglomerace spojující Gdaňsk, Gdyni a Sopoty, je to pak přes Poznaň časově podobně.
Řidičům situaci zjednodušuje i to, že Polsko nezavedlo systém dálničních známek tak, jak ho známe z Česka. Většina země tak jde projet bez poplatku, na několika nejnovějších dálnicích pak platí projíždějící mýtné. To platí například na dálnici A2 kolem Poznaně nebo na A1 do Gdaňsku.
Pro fanoušky železnice je tu pak samozřejmě možnost vydat se na polské pobřeží vlakem – Baltic Express Českých drah vyráží celé léto čtyřikrát denně, a k moři se dá jet dokonce přes noc. Nejlevnější jednosměrná jízdenka vychází zhruba na 1200 korun. Vlak současně nabízí alternativu ve dnech, kdy deštivé pobaltské počasí slunění příliš nepřeje.
Na výlet z Gdaňsku do Varšavy? Proč ne
Polsko v posledních letech železnici významně posílilo a modernizovalo, například z Gdaňsku se tak dá vyjet na výlet i do vzdálenějších měst. Do Varšavy je to pendolinem dvě hodiny 30 minut, autem pro porovnání stejnou 340kilometrovou vzdálenost urazíte nejrychleji za tři a půl hodiny. Ze vzdálenějších destinací lze dojet například do Bydhoště, cesta pendolinem zabere 90 minut. Řidiče může zaskočit velké množství prací na silnicích, vláda Donalda Tuska totiž přislíbila, že jich během letošního roku dokončí dalších 400 kilometrů.
Při průjezdu Polskem si obecně stavebního nadšení nelze nevšimnout, nové bytové projekty rostou na kraji skoro každého středně velkého města. S blížícím se pobřežím jsou pak znát peníze z turismu, který každý rok přiláká víc a víc zahraniční klientely. V poslední době třeba Nory, kteří to do Polska trajektem nemají daleko.
Dostupnější dovolená i nový investiční ráj
Z Česka v roce 2023 zamířilo do Polska přibližně 350 tisíc českých turistů, podle polského zpravodajského webu Interia jich loni bylo až půl milionu. Přímořská města si rostoucí zájem začínají uvědomovat – například přibližně čtyřicetitisícové město Kolobřeh během loňské sezony navštívilo kolem dvaceti tisíc Čechů, město proto letos spustilo placenou kampaň cílenou přímo na české turisty. Podle majitele restaurace Barka se přitom ještě před dvěma lety právě zde objevovali Češi sporadicky. „Loni jsme už mluvili o české invazi. Myslím, že letos jich bude ještě víc,“ komentuje Jerzy Pletty.
Destinace, která se vyznačuje svou cenovou dostupností i pro větší rodiny a pro ty, kteří nechtějí u moře nechávat vyšší desítky tisíc, se současně stává zajímavou i pro bohatší Čechy. „Polsko se stává černým koněm realitního trhu. Češi tam začínají investovat čím dál častěji – nižší ceny, stabilní výnosy a klima bez extrémů jsou silný argument. Ještě v roce 2022 se z hlediska tuzemských investorů jednalo o okrajový segment, ale od roku 2023 zájem výrazně roste a v současnosti je Polsko v závěsu hned za silnou pěticí Rakousko, Španělsko, Itálie, Chorvatsko a Dubaj,“ komentuje Jan Rejcha ze společnosti Rellox, která se zaměřuje na prodej zahraničních realit.
Ačkoliv Balt je snadné si zamilovat, nový Jadran to rozhodně není. Alespoň ne pro každého – severské pláže se silným větrem a často se měnícím počasím jednoduše nabízí jiný zážitek než klasická „opalovačka“ u křišťálově tyrkysového moře pod útesy. S každoročně se zvyšujícími teplotami v letních destinacích, jako je Řecko, Španělsko nebo právě Chorvatsko, ale nabízí snesitelnější podnebí a stále ještě cenově dostupnou dovolenou pro celou rodinu.
