K šestašedesátinám si dal Route 66 | E15.cz

K šestašedesátinám si dal Route 66

Share on Facebook Messenger
Nadbytečná kila ho vrátila do sedla bicyklu. František Šesták nejezdí pro slávu, ale pro dobrý pocit.

V místě bydliště je pro něj výhodnější pohybovat se na kole. Při jízdě ho lidé nezastavují tak často, jako když jde pěšky. Urazit padesát metrů bez jediného kývnutí na pozdrav skoro nedokáže, ale blatenský cyklista rád každému odpoví, kam se chystá nebo odkud se zrovna vrátil. Přidá i zážitek nebo pozvánku na besedu.

Láska ke kolu

Šlapat do pedálů začal v Sedlici na Strakonicku. „Rodiče mi koupili favorita, do výstroje patřily manšestráky a tenisky,“ vzpomíná na padesátá léta minulého století. „V našem sousedství přebývalo několik dobrých závodníků. Válek, Veselý nebo Krejčí byli zároveň příkladní lidé. V nedalekých Bratronicích žil baron Kristián Battaglia, jenž nám ukazoval jedinečný příklad skromnosti a toho, co lze dokázat v sedle a z lásky ke kolu,“ vyzdvihuje muže, kterého učinil nesmrtelným spisovatel Ota Pavel.
Úspěšný a známý je také František Šesták. Na publicitu si ale musel počkat. „Zkoušel jsem fotbal a hokej, pak jsem se oženil a začal se flákat,“ mává rukou nad obdobím do svých padesáti let.
„Přibýval jsem na váze a doktor mi doporučil kolo. Poslechl jsem a musím říct, že mě to postavilo na nohy. Cyklistika mě udržuje ve fyzické a psychické kondici, z níž plyne také pozitivní myšlení,“ pochvaluje si.
Prorazil mezi silničními veterány, před šesti roky ukázal záda všem konkurentům v Jihočeské amatérské lize. Občas přesedne na horské kolo, velmi si cení pět let starého maratonského vítězství z Rožnova pod Radhoštěm. Letos v červnu se mu podařilo zvládnout třistakilometrový ultramaraton kolem švédského jezera Vättern.
Na cyklistické obdobě legendárního Vassova běhu soutěžilo dvacet tisíc závodníků, více než čtvrtina do cíle nedorazila. Šestákovo jméno se vešlo do horní části výsledkové listiny, trasu absolvoval Jihočech za půl dne.
„Podmínky byly severské, provázel nás chlad a déšť,“ rekapituluje. „Na lehce zvlněnou trať vyrážela každé dvě minuty stovka jezdců, moje chvíle přišla hodinu a tři čtvrtě po půlnoci.“

Cesta s europoslancem

Před třemi měsíci si plzeňský rodák vystřihl 871 kilometrů z Prahy do Štrasburku. Nebyl to závod, ale dálková jízda, kterou jako cyklista vyhledává nejraději. Doprovázel europoslance Kožušníka na jeho první zasedání v Evropském parlamentu. „O akci jsem se dozvěděl tři dny před startem. Pořádně jsem nechápal svoji roli, až mi došlo, že mne nasadili pro kontrolu, jestli pan poslanec nepodvádí a dodržuje slib, že v případě svého zvolení pojede schůzovat na kole,“ usmívá se.
Výprava s poslancem téměř kopírovala Panevropskou cyklostezku, kterou František Šesták projel před rokem až do Paříže. Tentokrát se vracel ze Štrasburku bez osvědčeného krossového kola. „V hotelu mi ho ukradli,“ komentuje nepříjemnou událost. „Když jsem uvedl, že je pět let staré, přestalo to policii zajímat. Drahé nebylo, ale měl jsem k němu vztah. Dvaatřicet tisíc najetých kilometrů, samolepky z cest, vidím ho pořád před sebou.“
Dalším Šestákovým počinem, tentokrát za spoluúčasti plzeňského cyklisty Hájka, byl více než čtyři tisíce kilometrů dlouhý přejezd z Los Angeles do Chicaga po slavné Route 66.
„Dal jsem si to k šestašedesátinám,“ odhaluje vtipný motiv. „Trochu jsme bojovali s nepříjemným klimatem v pouštích a vysokých horách, ale nevzdali jsme to. Zážitkem bylo setkání s krajany, kteří k nám byli ohromně vstřícní.“

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.