Šestapadesátiletý předseda okresního soudu Vlastimil Sítař začal soudit v Jindřichově Hradci hned po škole. Práce se mu líbila, a tak u ní zůstal. Možná je to i tím, že práce jde hradeckým soudcům dobře od ruky.
Říká se, že hradecký soud patří k těm nejrychlejším v republice. Je to pravda?
Nedávno jistý nezávislý novinář, který se věnuje soudnictví, vytvořil tabulku podle toho, jak dobře soudy pracují. Vím, že náš soud se tehdy umístil na pomyslné stříbrné pozici. Vše ale záleží na mnoha vlivech, kvůli kterým soudy soudí rychle, nebo pomalu.
Proč to v Hradci jde a jinde ne?
Záleží to například na tom, zda mají soudy plný stav soudců. V Hradci jich nebyl asi od roku 1978 zásadní nedostatek. Záleží i na tom, kolik je jednacích síní. My máme už delší dobu deset soudců a k dispozici je deset jednacích síní. Není tedy kdykoli problém jít soudit. Také jsou rozhodující různé demografické faktory. Například tady v Jindřichově Hradci není taková kriminalita, jako je například v Ostravě, Plzni nebo Brně. Nikdy se náš soud tudíž nedostal do takového skluzu, který je například v severních Čechách. Tam se z toho nevymotají nejspíš nikdy.
Lidé nejsou schopní splácet a přibývá exekucí. Platí to i pro Hradec?
Ano, ale jinde jsou na tom podstatně hůř. Exekucí jsme měli okolo tří až tří a půl tisíce případů. Bylo to prý moc. Podařilo se nám to snížit na tisíc nevyřízených případů, ale dál už to nejde. Vím ale, že jsou soudy, kde mají okolo dvaceti tisíc neprovedených exekucí. Jsou tam prostě úplně jiné poměry. Já bych se nechtěl jako občan soudit například v Chomutově, kde by mi řekli, že na mě přijde řada za tři roky. Bohužel soudce je ale ten poslední, který by s tím mohl něco udělat.
Je přece něco, co by ušetřilo soudcům čas?
Perličkou je například agenda, která se jmenuje Detenční řízení. Když nemá nemocnice souhlas pacienta s tím, že ho může hospitalizovat, rozhodne soud. Jde hlavně o lidi v bezvědomí. Jde o to, jestli takový člověk může zůstat nadále v nemocnici. Logicky nemůžeme rozhodnout jinak, než že tam pacient musí zůstat. To ale přece může kvalifikovaně určit jen lékař, a ne soudce. Naše rozhodnutí má smysl, pouze pokud by někdo chtěl někoho dostat do blázince.
Často se objevuje pojem justiční mafie. Nemrzí vás, že se tak o soudech mluví?
Mafie je podle mě výtvor médií a k tomu nemám já co říct. Za celou dobu, co v soudnictví působím, se mi nestalo, aby někdo přišel a řekl mi, že by chtěl, aby tenhle případ dopadl takhle a takhle. To je pro mě nepředstavitelné.
