K.V.A.S. Oblíbení amatéři z Karviné

Sálem se rozeznívá hudba a představení Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka začíná. Hned od začátku se z publika ozývá smích. Vypravěč totiž diváky informoval o tom, že právě oni budou hrát pacienty. A opravdu. Po pár minutách usedá na zubařské křeslo první z nich. Ani jednoho diváka nepřemohl strach. Na jeviště se dostavili všichni vyvolaní.
„Hra Rozpaky lékaře Svatopluka Nováka je u lidí hodně oblíbená, protože diváci se stávají přímo součástí děje jako pacienti. Většinou jen slušně pozdraví, poděkují za vyšetření a odejdou,“ popisuje spolupráci s diváky vedoucí souboru K.V.A.S. Lucie Ráczová. Na jednom z představení v Orlové ji i ostatním hercům jeden z diváků vystoupení zkomplikoval. „Sám od sebe se zvedl jeden člověk z publika a šel na jeviště hrát pacienta. Bohužel ve chvíli, kdy měli mít podle scénáře zubaři v čekárně prázdno. No a my prázdno neměli, objevil se vyšetření chtivý pacient. To byla pro soubor dost nepříjemná situace. Ale co se dalo dělat, lékař Svatopluk pacienta prohlédl a představení pokračovalo dále, už podle scénáře,“ vzpomíná na jednu z nesnadných situací Ráczová.

Diváci herce na jevišti často překvapí

Radim Kačmarský hraje amatérské divadlo už sedm let. Za tu dobu ho nejvíce překvapili diváci při komedii (Ž)Havírna. „Na konci je připravené velké vyvrcholení – pětinásobný pánský striptýz do naha. Ta „nejdůležitější“ místa nám zakrývají přilby. Pak se v sále zhasne a herci si dají helmy na hlavu. Ve tmě by samozřejmě nebylo nic vidět, ale diváci nás začali fotit a z blesků bylo najednou světla ažaž,“ směje se Kačmarský. Informace se mezi diváky roznesla, a od té doby už na konci představení nebyla tma nikdy. Při stejné hře připravil Radim Kačmarský divákům i další hezkou podívanou. „Stalo, že mi ta přilba, která zakrývala ona místa upadla. To se diváci asi také moc pěkně pobavili. Zareagoval jsem ale pohotově, rychle ji zvedl a dal tam, kam patří,“ vypráví o svých zážitcích Radim Kačmarský.

Když herec dostane „okno“

Snad každý herec někdy na jevišti zapomněl kousek textu. Své o tom ví i Silvie Gracová. „Bylo to ještě v začátcích, kdy jsme hráli Pásmo monologů. Vběhla jsem na jeviště, začala ze sebe chrlit text, a najednou jsem se zamyslela nad tím, jestli neříkám dokola ta stejná slova. Mluvila jsem dobře, ale od chvíle, kdy jsem začala přemýšlet, co mám povídat dál, a jestli se teda neopakuji, byl konec. Totální okno,“ říká Gracová. Herečka nelehkou situaci vyřešila po svém. „Řekla jsem pardon a šla jsem si sednout mezi diváky,“ vzpomíná Silvie Gracová, která neměla ani ponětí, co se tehdy dělo za oponou. „Nikdo z herců nevěděl, co se děje. Silva mluvila a najednou bylo ticho. Už dávno seděla mezi diváky a my vzadu za oponou mysleli, že je stále na jevišti a čekali a čekali. Situaci vyřešil až kolega, který prostě vyšel na pódium se svým připraveným monologem,“ dodává Lucie Ráczová. Amatérské divadlo K.V.A.S. slaví letos deset let od svého založení. A jejich narozeninové přání? Bavit karvinské publikum tak, jako dosud.