Kafkův strýc, štědrá ovocnářka. Živnostníci z náměstí | E15.cz

Kafkův strýc, štědrá ovocnářka. Živnostníci z náměstí

Nakupovat tam chodili prapradědové, prababičky, otcové – a teď chodí jejich potomci. Týdeník Sedmička hledal obchody, jež patří do kroniky Kolína.

„V rohovém krámě měl dlouhá léta obchod s prádlem a galanterií Filip Kafka. Žoviální a fešácký to pán, vždy elegantně oblečený, jemuž humor a květina v knoflíkové dírce nikdy nescházely,“ napsal kolínský kronikář František Straka. Vzpomínal na konec devatenáctého století, na jeden z mnoha krámků na náměstí. A na strýce proslulého spisovatele Franze Kafky, který v Kolíně podnikal až do roku 1914.
Krátce před svou smrtí stihl živnost předat jistému Emilu Aschermannovi, aby pokračoval v tom, v čem Kafka započal. Také on měl svého předchůdce. Možná ne přímo obchodníka, nýbrž například řemeslníka, jenž své výrobky prodával před domkem. A tak by se dalo pokračovat takřka donekonečna. Historie centra Kolína je s živnostníky úzce spjatá.

Trhy, pak obchody

Krátce po vzniku města (zhruba ve 13. století) směřovali do jeho středu movití lidé, kteří tady nakupovali lukrativní pozemky. Za boháči zamířili obchodníci. Cítili příležitost. Avšak kamenné krámy, to byla ještě vzdálená budoucnost. „Ve středověku se obchod odehrával na trzích,“ říká historik kolínského muzea Ladislav Jouza. K obchůdkům blížícím se dnešní představě zbývalo učinit hned několik kroků. „Parcely domů byly původně úzké. Zhruba od šestnáctého století si však zámožnější měšťané začali kupovat i vedlejší pozemky a scelovali je,“ vypráví Jouza. Tím odstartovala výstavba reprezentativnějších domů, jež – kromě jiného – nabídly prostornější místo pro obchod.
Kdy poprvé začaly na náměstí fungovat obchůdky podobné dnešnímu pojetí, přesně zjistit nelze. Pravděpodobně to bylo v 18. století. Na konci následujícího století se hojně zastavovala podloubí, v nichž právě krámky vznikaly. „Důležité také bylo, že od druhé poloviny 19. století mohli židovští obyvatelé opustit ghetto,“ říká historik Jouza. Že Židé platí za vyhlášené obchodníky, je obecně známé. Ostatně židovského původu byli zmíněný Kafka i jeho následovník Aschermann. Oba patřili v Kolíně k váženým a oblíbeným živnostníkům.
Populární byla i ovocnářka Pavlovcová, o níž kronikář Straka napsal, že „ze svého chudého krámku často podarovala houskou kolemjdoucího aneb postrkem velkého chuďasa“. Podobnými popisy jako vystřiženými z Nerudových Povídek malostranských se to v kronikářových zápiscích jen hemží.

Letité kupectví

Kronikář si dost možná obchodníky idealizoval. I tak je ale zřejmé, že jejich postavení tehdy a teď se krajně liší. „Prestiž už není taková. Aby místní obchodníci či řemeslníci byli nejváženějšími měšťany a město reprezentovali, to je řídký jev. Ale je to způsobené i tím, že ještě na počátku 19. století měl Kolín asi pět tisíc obyvatel. Jednalo se o maloměsto, kde se lidé velmi dobře znali,“ tvrdí Jouza.
Obchodní „relikvie historie“ jsou však na centrálním náměstí v Kolíně patrné dodnes. Už od konce 19. století funguje knihkupectví U Kašků, knihy v něm nabízí jeden z členů rodiny. Šéfuje mu však někdo jiný: od roku 1991 to byl Pavel Kárník, v posledních třech letech se o obchod stará jeho žena.
„Od začátku jsme věděli: chceme držet tradiční název obchodu,“ říká Kárník.

…a přišel Baťa

Bohatou historii má i lékárna, jež v poslední době nesla název U Zlatého lva. Momentálně se hledá její nový nájemce.
„Měla dva vchody a zařízení: regály a pult byly černě natřeny a zlatými proužky zdobeny,“ napsal kronikář Straka o tom, jak lékárna vypadala před více než sto lety.
Dlouhou dobu existuje na náměstí i obuv Baťa. Zákazníci ji na stejném místě navštěvují už osmdesát let. Když se stavěla, vyvolala v Kolíně veliký poprask. „Při bourání stavebníci objevili gotické klenby, které před padesáti lety byly tehdejším majitelem (…) tzv. zrcadlovým stropem zakryty,“ napsal věstník Klubu československých turistů v roce 1929.
Aby mohl vzniknout obchodní dům, zanikla část historie. „Z hlediska architektury byl tenhle krok dost kritizovaný, ale zákazníkovi Baťa přinesl nebývalý komfort,“ tvrdí historik Jouza. A o to jde obchodníkům v první řadě…

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!