Nejslavnější vězeň posledních let Jiří Kajínek. Známý útěky z cel. Film Petra Jákla popisuje jeho krkolomnou cestu z věznic ve Valdicích a v Mírově. Úplně poprvé se ale Kajínek pokusil o únik v Budějovicích. Jeho konec byl pro „hrdinu“ mírně řečeno trapný. „Dokumenty o události jsme už skartovali, přímí účastníci u nás nepracují. Znám to jen z vyprávění našich zaměstnanců,“ říká mluvčí věznice Václava Káplová.
Podle ní utekl Kajínek ze dvorku na střeše, kam chodí vězni na vycházky. Po několika minutách honičky ho dozorci dopadli u všesportovní haly na protějším břehu řeky Vltavy. Asi pět set metrů od věznice.
Samotný útěk je ale podle bývalých dozorců, kteří vězně pronásledovali, kuriózní. Někteří z nich uvažují, že Kajínek se na něj musel připravovat. Opatřil si totiž tajně pracovní rukavice. Při vycházce rozpletl pletivo ohrazení, protáhl se dírou a vyběhl na střechu objektu. Odtud se dostal po hromosvodu na zem. Při tom použil na ochranu rukavice. Stopy po jeho sestupu jsou znát na fasádě domu ještě dnes. „Myslím, že potom už improvizoval. Nikdo mu nepomáhal, žádné auto na něho nečekalo,“ uvádí jeden z dozorců.
Na zemi vězeň přelezl ohrazení staveniště a vyrazil k parku Háječek. Běžel kolem hvězdárny a po lávce přes Vltavu. V té době už byl kolem poplach. Za Kajínkem vyrazili strážci i policisté, měli ho na dohled. Vzhledem k chodcům v parku i na druhé straně řeky, se neodvážili střílet, jenom křičeli, aby zastavil. Na jejich volání zareagoval u sportovní haly neznámý muž. Pro Kajínka nešťastně. Nastavil mu nohu a poslal prchajícího k zemi. „Zachoval se statečně. Dozorci vězně stačili doběhnout,“ vnímá dnes příběh bývalý zástupce ředitele věznice František Melka.
Místní bachaři i tak vzpomínají na Kajínka v dobrém. Podle nich s ním za několik měsíců pobytu nebyly kromě útěku žádné problémy. Tvrdí, že byl mimořádně inteligentní a v dobré fyzické kondici. Po nezdařeném pokusu dostat se na svobodu ho vězeňská správa přeřadila do Valdic. V září 1996 tam přeřezal mříže, ale doběhl jen na dvůr. Nejpovedenější únik se mu podařil v říjnu 2000 v Mírově. Po dopadení ho převezli opět do Valdic.
Redakce Sedmičky má kopii Kajínkova dopisu psaného z cely rok po mírovském útěku. Je adresovaný známému, kterého poznal ve vězení. Žádá ho, aby se pokusil sehnat peníze na obnovení jeho procesu. „Aby byla obnova úspěšná, musí změnit Pokoš výpověď a říci, že ho k ní policisté donutili,“ píše Kajínek.
Kajínek dostal doživotí za vraždu plzeňského podnikatele a jeho bodyguarda. Třetího strážce Vojtěcha Pokoše podle obžaloby postřelil. Právě na svědectví tohoto muže stojí rozsudek. „Nikdy nešel přes mrtvoly. Znám jeho mentalitu a vím, že má naprosto čisté svědomí,“ tvrdí Karel Rziepel, který dopis od Kajínka dostal.
Sedmička hledá svědky Kajínkova útěku.
