Když má někdo problémy se zrakem, jede do Zlína. Zdejší očaři umí skoro zázraky. A nejen oni. Město si buduje pověst centra moderní medicíny. Chlubí se špičkovými odborníky i vybavením.
Například Kliniku reprodukční medicíny a gynekologie v Tomášově nedávno rozšířily laboratoře umožňující speciální těhotenská vyšetření a sledování vrozených vad.
„Jsme jediná soukromá klinika v Česku, která poskytuje takové možnosti pod jednou střechou,“ vysvětlil ředitel kliniky David Rumpík.
Mimořádné úspěchy má tým očního chirurga Pavla Stodůlky z kliniky Gemini. Loni vrátil zrak sedmdesátiletému Karlu Pavelovi, který přes půl století neviděl. Za lékaři z týmu doktora Stodůlky jezdí i český prezident Václav Klaus, moderátor Leoš Mareš nebo cestovatel Miroslav Zikmund.
Ve Zlíně funguje také Klinika oční a estetické chirurgie ve Slovenské ulici. Její tým vede Zdeněk Smečka, který jako první ve střední Evropě zavedl v roce 1991 laserové operace dioptrických vad.
Jméno si získává také otrokovický oční lékař Stanislav Červenka, který se specializuje na operace slzných kanálků u dětí. „Oční medicína ve Zlíně má velice dobrý zvuk. Její tradici založil v sedmdesátých letech primář Karel Kuběna, “ vysvětlil autor knihy o historii zlínského zdravotnictví Jiří Bakala.
Autor knihy o zlínské medicíně Bakala vede v Krajské nemocnici Tomáše Bati oddělení nukleární medicíny. Ta využívá při diagnostice a léčbě chorob zavádění radioaktivních látek do těla pacienta. Bakala v tomto oboru patří ke světové špičce. „Rozvinul nové metody, které umožňují šetrnější vyšetřování i léčbu mnoha nemocí,“ řekla lékařka Olga Gröschlová.
Pověsti krajské nemocnice škodí v posledních letech různé aféry a její ředitelé se rychle střídají. Ale i tak umí velké věci. V roce 2006 otevřela první neurochirurgické oddělení v kraji. Jeho primář Michal Filip do Zlína přišel z Fakultní nemocnice v Ostravě a hned na začátku roku 2007 jako první v Česku operoval novou metodou bederní páteř pětatřicetileté ženě ze Zlínska. Zachránil ji před velkými bolestmi a životem na invalidním vozíku.
Teď primář Filip a jeho tým učí operovat lékaře v cizině, nedávno udělali první takový zákrok ve Slovinsku.
Rodiny chtějí miminko. Obětují auto a míří do Zlína
Několik let se dvaatřicetiletá Lidka z vesnice kousek od Zlína snažila s manželem otěhotnět. Početí dítěte se jim ale nedařilo. „Manžel měl málo pohyblivé spermie. Po doporučení kamarádky jsme začali před rokem chodit na kliniku a konečně se to podařilo. Je to nádherný pocit,“ svěřila se těhotná Lidka. Šťastný pár má štěstí, že bydlí nedaleko Zlína. Ve městě je několik medicínských center, jejichž dobrá pověst přesahuje české hranice.
Jednou z nich je Klinika reprodukční medicíny a gynekologie, která sídlí v budově v Tomášově, ve které koncem třicátých let vychovávala firma Baťa mladé ředitele pro své zahraniční pobočky.
Na začátku letošního roku se do kliniky nastěhovaly moderní laboratoře Imalab biochemika Jaroslava Louckého, které mimo jiné dělají genetické testy i speciální těhotenská vyšetření a sledují vrozené vady. „Poskytujeme asistovanou reprodukci, a tak jsme přemýšleli, jak zajistit laboratorní zázemí. Velká část léčby neplodnosti se totiž odehrává v embryologické laboratoři,“ vysvětluje ředitel kliniky David Rumpík.
I v době světové ekonomické krize klinice pacientů přibývá. „Jsme jedním z mála oborů, kde se problémy moc neprojevily. Rozhodnutí mít potomka bývá pro rodinu zásadní, všechno ostatní jde stranou. Když lidé nemohou mít miminko, raději zaplatí peníze za umělé početí než za dovolenou, auto nebo televizi,“ dodal Rumpík.
Světový věhlas
Zhruba pětina jeho pacientů je ze zahraničí. Přijíždějí ze Spojených států amerických, západní Evropy a stále více také ze zemí bývalého východního bloku. „Je to pochopitelná volba. Kvalita lékařské péče v České republice je srovnatelná s okolními rozvinutými zeměmi, ale práce doktora a sestry je podstatně levnější, proto je i cena placených lékařských služeb nižší než v okolních zemích,“ vysvětlil ředitel.
Zlínská klinika jako jediná v Česku poskytuje program náhradního mateřství, při němž dítě neplodných rodičů odnosí jiná matka a po porodu jim ho předá. Tuto myšlenku prosadil v Československu Ladislav Pilka. V roce 1982 jako vůbec první lékař v celém východním bloku uskutečnil úspěšné umělé oplodnění. Nyní působí jako vedoucí lékař zlínské Kliniky reprodukční medicíny.
„S náhradním mateřstvím je spojená spousta problémů právních, medicínských i etických. Máme přísná pravidla a postupy, ale i když neporušujeme zákon, je to chůze po velice tenkém ledě. Je nutné si uvědomit, že náhradní mateřství není určené ženám, které se chtějí vyhnout těhotenství, aby si zachovaly postavu. Je pro pacientky, které mají vrozenou vadu nebo jsou po operaci nádoru a chybí jim pro mateřství děloha,“ zdůraznil Rumpík.
V programu náhradního mateřství má nyní klinika v péči přes sto párů. „Začínali jsme před rokem a dnes už je po porodu zhruba deset pacientek. Největší problém je najít náhradní matku, tu si musí vždycky pacientka přivést sama,“ upřesnil Rumpík. Přestože ho nejvíc těší práce v ambulanci s pacienty, musí se starat i o chod kliniky. „Je to zajímavá situace, když je práce doktora zkombinovaná s prací manažera. A někdy je to složité. Na rozdíl od státních nebo krajských nemocnic nám nikdo nedá žádné peníze, všechno platíme z vlastních zdrojů a úvěrů,“ podotkl Rumpík.
Příčiny, proč nemůže pár otěhotnět, bývají ve stejném poměru na straně mužů a žen. „Ve společnosti je trend posunování věku matek. Rodiny s otěhotněním čekají a čím jsou starší, tím mají větší problémy otěhotnět. Navíc se kolem čtyřicítky výrazně zvyšuje riziko vrozených vad u plodu,“ upozornil biochemik Loucký.
Každým rokem také přibývá mužů, kteří mají problémy se spermiemi. „Když za námi přijdou dárci, což jsou ve Zlíně většinou studenti univerzity, tak z deseti zdravých mužů vybereme jednoho maximálně dva, kteří uspějí. Zbývajících osm odchází zděšených po zjištění, že se zřejmě v budoucnu stanou našimi pacienty. Tento příklad jen dokládá pokles kvality spermií ve společnosti,“ dodal Rumpík.
Ale řešení se najít dá. Tak jako u Lidky, která po umělém oplodnění čeká potomka. „Jestli všechno vyjde, půjdeme do toho znovu. Už máme přichystané zmražené spermie,“ dodala budoucí maminka.
