Možná se v Jihlavě dočkáme nové sochy T. G. Masaryka, odvezené a rozbité komunisty na začátku šedesátých let.
Autor původní skulptury sochař Jaroslav Šlezinger nepožívá slávy jako Masaryk, ale může být symbolem potřebnějším, než železný politický praktik TGM, který chtěl změnit Evropu, a tak to udělal. Jenže my dnes Evropu měnit nechceme, rádi bychom, aby ještě pár desetiletí trvala. Šlezinger za své názory zaplatil v lágru životem, zemřel za vlády běsů: jakoby tehdy zemské kry rozdrtily každého, kdo stál na špatném místě. – Masarykem se dnes zaklíná kdokoli, protože je to snadné. Stačí pravit: „…Masaryk!“ – a posluchači s jistotou vědí: ano, tento člověk inklinuje k DOBRÉMU. Spíš bychom měli postavit sochu J. Šlezingerovi, symbolu bezejmenných, které rozšvihala mašina tzv. velkých dějin.
