Hned sedm fotbalistů Liberce a Jablonce je v širším kádru českého reprezentačního týmu pro mistrovství Evropy hráčů do jedenadvaceti let. To bude za měsíc v Dánsku a znamená kvalifikaci na olympiádu 2012 v Londýně.
Česká „lvíčata“ povede do boje středopolař Slovanu Liberec Bořek Dočkal. „Je to vrchol dosavadní kariéry, všichni se už moc těšíme,“ říká nadějný mladík, odchovanec Slavie Praha, který hraje v Liberci od roku 2008.
Jak se fotbalistovi přihodí, že se dostane na tak významnou akci, a dokonce v roli kapitána?
U mě to začalo pozvánkou na soustředění výběru České republiky do šestnácti let. Tehdy jsem hrál za mladší dorost Slavie. Potom reprezentační starty pokračovaly i ve starších výběrech, v sedmnáctce a v devatenáctce.
Kdy přišla pozvánka do „jednadvacítky“?
To bylo v době, kdy jsem byl ze Slavie na hostování v Kladně. Vůbec jsem to nečekal. Zavolal mi tehdejší trenér jednadvacítky Vítězslav Lavička a já jsem z toho byl úplně paf. Rozjeli jsme tenkrát kvalifikaci dobře, ale na poslední tři zápasy nás už trenér Lavička nevedl. Odešel totiž do Sparty. To nás, myslím, trochu rozhodilo a prohráli jsme v Turecku a doma s Ukrajinou. Takže jsme nepostoupili.
Zato vaše další účast v kvalifikaci o ME „21“ dopadla náramně. Jedete na EURO.
Sešlo se skvěle složené mužstvo. Jsou v něm hráči, kteří prošli už předchozí kvalifikací, doplnění mladšími. A ujal se ho trenér Dovalil, který získal stříbro s devatenáctkou. Pokud jde o kapitánskou roli, tak na prvním soustředění před zápasem v San Marinu byly volby. Kandidáty byli čtyři hráči. Hlasovali všichni kluci i realizační tým a vybrali mě. Vyšly nám pak hned první dva zápasy v San Marinu a na Islandu, potom jsme doma porazili Severní Irsko, všechno s nulou.
A potom jste šokovali Evropu výhrou v Německu.
To byl senzační výsledek. Vyhrát 2:1 na hřišti obhájců titulu, to se cení. Po tomhle zápase jsme už tušili, že cesta do baráže je otevřená. V kvalifikaci je ale každé utkání strašně důležité. Prostě vždy hrajete o tři body, ty se počítají stejně jak s Německem, tak se San Marinem.
I odvety jste zvládli excelentně. Nakolik pomohlo prostředí, které jste získali v Jablonci?
V Jablonci jsme dobře začali, a protože trenér je pověrčivý, tak tam naplánoval i další domácí zápasy. Bylo to dobré rozhodnutí, hraje se nám tam výborně a především máme skvělé podmínky při soustředěních v Břízkách. Máme po ruce všechno potřebné pro regeneraci. A tréninkové hřiště je pár metrů od hotelu.
Nyní vás tedy čeká samotný šampionát v Dánsku. Dostali jste se do těžké skupiny se Španělskem, Ukrajinou a Anglií. Máte již o soupeřích detailnější informace?
Zatím ne, to všechno přijde na desetidenním soustředění, které začne pět dnů po skončení ligy a bude opět v Břízkách. Trochu se známe s Ukrajinou, se kterou jsme hráli přípravné utkání, ale oni tam neměli všechny své nejlepší hráče. Každopádně skupina je opravdu těžká, ten systém nasazování je takový zvláštní. Vyhráli jsme bez porážky základní skupinu a už v baráži na nás při troše smůly mohli přijít třeba Španělé. Naštěstí nám vylosovali schůdnější Řecko. Teď máme stejně soupeře vrcholné kvality, druhá skupina je od pohledu lehčí. Jenže my máme po kvalifikaci ohromné sebevědomí a já věřím, že jsme schopni dotáhnout to daleko. K medaili, možná i ke zlatu.
A navíc máte motivaci v podobě možnosti kvalifikovat se na olympijský turnaj pro příští rok do Londýna.
Ano, ale o tom zatím moc nepřemýšlíme. Byl by to bonus, zúčastnit se této události by ovšem bylo určitě nádherné. Jenže zatím se spíš soustředíme na zápasy v Dánsku a co přijde po nich, prostě přijde. Kdoví, v jakém složení bychom potom do Londýna jeli, nevíme, kdo z nás bude kde za rok hrát, a známe z minulosti, že na olympijský turnaj některé kluby nerady hráče uvolňují. Nicméně do Dánska se všichni moc těšíme. Letos, v lichém roce, se nehraje mistrovství světa ani Evropy dospělých, takže evropský šampionát do jedenadvaceti let bude hodně sledovaný.
