Karlova listina je nejstarší dokument

Když přijel Karel IV. roku 1362 do nedaleké Opavy, vydal dvě listiny, které se dochovaly dodnes. Na první z nich udělil vratislavským měšťanům právo razit městské haléře, na druhé, datované 17. května 1362, udělil Ostravě právo konat každoroční výroční trhy.
„Ostrava tehdy měla asi tisíc obyvatel,“ říká Blažena Przybylová, ředitelka městského archivu a jedna z autorů knihy. Kniha nese název Z vrozené dobrotivosti – privilegium Karla IV. pro Ostravu. Dalším z autorů je Richard Psík z Ostravské univerzity. Ten vůbec poprvé přeložil dokument psaný latinsky do češtiny.
Právo pořádat trhy pro Ostravu prý bylo logickou věcí. „Ostrava vznikla jako obchodní centrum u hranice. Svědčí o tom na tu dobu nezvykle velké obdélníkové náměstí, dnes Masarykovo,“ upozorňuje Przybylová. I když s tehdejšími evropskými velkoměsty prý nelze Ostravu srovnávat, na Moravě patřila mezi větší města.
Že se listina podepsaná Karlem IV. dochovala až do dnešní dnů, lze považovat za veliké štěstí. „Vůbec nevíme, co se s listinou až do 16. století dělo,“ připouští Przybylová. Osud listiny lze přesně mapovat až od chvíle, kdy ji tehdejší měšťané uložili ve staré radnici. Tam ji postupně opatrovali v různých truhlách a trezorech.
V roce 1960 listinu přemístili do archivu v Přívoze. Od roku 1996 leží nejstarší dokument města ve speciálním trezoru. Už bez původní pečeti, která se nedochovala. Podle Blaženy Przybylové to je nejspíš tím, že se v minulosti s listinou hodně pracovalo. To v polské Wroclavi listinu Karla IV. z roku 1362 stále opatrují. I s pečetí.