Každý to nevidí a nemá pro to cit. Cval, cval a trefa do odrazu

Na koni, na čas a přes překážky. To je parkúrové skákání, sport, který se rozvíjí také v Liberci. A má úspěchy i budoucnost, jak dokazuje teprve patnáctiletá Michaela Stránská.

Šťastní na koních skáčí, nešťastní pěšky se vláčí. Podle tohoto přísloví musí být patnáctiletá Michaela Stránská asi mimořádně šťastná. Na koni skáče v podstatě každý den a ke štěstí má i další důvod. V polovině srpna byla členkou družstva, které vybojovalo zlato na mistrovství republiky dětí a juniorů v parkúrovém skákání.

„Je to můj první velký úspěch. Vyhrála jsem už několik jednotlivých závodů a startuju i mezi dospělými, ale tak důležitou medaili jsem zatím neměla,“ říká Michaela.

Na počátku voltiž

Ke koním ji v pěti letech přivedla maminka. „Ona také jezdí, ale jen rekreačně, pro radost,“ říká mladá talentovaná jezdkyně.
Ještě než se dostala k parkúru, začínala s takzvanou voltiží, což je cvičení na koni. „Je to dobré pro začátečníky,“ vysvětluje.
V osmi letech dostala kobylku, která skáče parkúr, a automaticky se začala připravovat na tuhle disciplínu. Od svých deseti let už jezdí parkúr závodně.
Zlatá medaile z mistrovství republiky, kde Michaela startovala ve čtyřčlenném týmu Severočeského kraje, se zrodila po dramatickém průběhu závodu. O všech medailích se rozhodovalo až v rozeskakování.
O bronz se dodatečně praly dokonce tři týmy. O zlatu rozhodlo rozeskakování mezi severními Čechami a severní Moravou. Úspěšný byl nakonec právě tým s Michaelou. „Je to velký úspěch libereckého parkúrového skákání,“ říká Dan Schröder z jezdeckého klubu Sever v Liberci.
Na hřbetu koně tráví šampionka Michaela hodně času. „Jezdím prakticky každý den a přes překážky skáčeme jednou do týdne. Jednoho koně jezdím tak hodinu,“ popisuje, kolik času zabírá její příprava.
V areálu jezdeckého klubu Sever Liberec jí kvůli tréninku často postaví několik překážek s různou trasou. „Nebo se také jezdí trénovat tam, kde mají velký parkúr s hodně skoky,“ popisuje.
Trénink skoků je důležitý. Kůň se nesmí překážek bát. Když se bojí, musí se to naučit překonat. „Pak to pomalu zkoušíme, třeba tak, že jdu za koněm anebo dostane volnost a zkoušíme, jestli to skočí sám, aby překonal strach. Překážku, která nám nejde, zkoušíme často,“ popisuje liberecký talent.
Všechno ale není jen o koníkovi. Sama Michaela říká, že jezdec musí mít něco jako dar od boha. „Aby se naučil vidět vzdálenost před skokem,“ vysvětluje. „Tři čtyři cvalové kroky minimálně. Podle toho jezdec koně buď přidrží, aby cval zkrátil a kůň přišel na ideální místo odrazu, nebo naopak cval prodlouží, najede trochu zešikma. Ne každý to vidí.“

Spousta lidí si myslí, že jezdci při parkúru dávají koni povely jen otěžemi, ale kůň hodně reaguje také na způsob sezení jezdce. „Při sedu hodně závisí právě na intenzitě síly s jakou jezdec na koni sedí. Když mu trochu odlehčí, už je to určitá změna, kterou kůň musí vnímat,“ říká Michaela.
V poslední době závodí především na dvou koních. Chezano je kůň, který patří jejímu trenérovi Milanu Korábovi, jenž Michaelu připravuje už od jejích pěti let, kdy se ke koním dostala. Na letošním mistrovství republiky dětí a dorostu ale Michaela závodila s kobylkou Ariadna, kterou jí pro trénink a závody svěřuje soukromá majitelka.
„Ariadna je strašně spolehlivý kůň. I když nevyjde vzdálenost, tak skočí. Pomůže i jezdci v problému. Je ochotná, má sílu do skoku,“ říká o svém mistrovském koni Míša. Podobné je to s Chezanem. „Když přijdu do stáje, ti dva už poznají, že jsem to já. Většinou hned chtějí něco dobrého.“

Drahý koníček

Koně nejsou zrovna levná záležitost. Není to totiž jen o tom koupit si koně. Je potřeba ho také někde ustájit, mít výběhy. Mít pro něj krmení přes léto i na zimu. A pokud koník závodí, je to ještě náročnější.
„Musíte ho mít jak přesunovat, to znamená mít silnější auto a přepravník na koně. Jako ve všech sportech se platí nějaké startovné, jezdec potřebuje speciální oblečení. Stojí to hodně peněz,“ vysvětluje Dan Schröder.
To je také důvod, proč nyní Michaela hledá sponzora, který by podpořil přípravu jejího parkúrového koně Chezana. Vzhledem k tomu, že Michaela patří mezi nejperspektivnější mladé jezdce v republice, by se taková podpora vyplatila.