Kde jsou v Brně čtvrtě Luh, Šimice či Nenovice? | E15.cz

Kde jsou v Brně čtvrtě Luh, Šimice či Nenovice?

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Židenice se nejmenují podle Židů, ani Husovice podle hus. Názvy brněnských čtvrtí mají dlouhou a mnohdy překvapivou historii.

Už od třináctého století začaly oblasti kolem Brna psát své příběhy. Díky nim devětadvacet městských částí získalo jména, jejichž původ dnes téměř nikdo nezná. Jaké bylo Brno a jeho okolí před stovkami let?
„U Židenic je podle mě původ názvu jasný. Asi tam dříve žilo hodně Židů. Židenicím se také říká Šimice, ale nejsem si jistý, jestli to má s Židy něco společného,“ zamýšlí se Stanislav Mašek, který v Židenicích bydlí už několik let.

Židenice, které byly ještě na počátku dvacátého století největší vesnicí na Moravě, mají svůj název opravdu odvozený od osobního jména. Nikoli však od příslušníků židovského národa.

„Za základ musíme považovat osobní jméno Židin. Označuje potomka osoby zvané Žida. Brněnské listiny čtrnáctého a patnáctého století užívají pro tuto obec názvu Schibnicz, později Schimitz. Zdá se však, že to byl tehdejší posměšný název obce, který vnikl i do úředních spisů,“ uvádí Hugo Sáňka v knize Brno v minulosti a dnes.

Židenice jsou jednou z městských částí, jejíž jméno je odvozené od osobního jména z dávné historie. Do této skupiny patří také Bohunice se základem ve jméně Bohun nebo Husovice, jimž dal jméno Hus.
„Tato osobní jména jsou historicky doložená. K osobnímu jménu nějakého člověka se vždy přidala koncovka ici. Maloměřici tak bylo označení pro lidi, kteří patřili do rodiny Maloměra,“ vysvětluje jazykovědec Rudolf Šrámek, který se ve svém bádání zaměřoval na původ zeměpisných názvů.

Pán z Řecka

Stejným způsobem jako Maloměřice nebo Husovice vznikla i jména Kohoutovice, Přízřenice, Černovice, Soběšice či Řečkovice. U jejich původu názvu stojí Hřeček, což značí osobu, která nejspíš navštívila Řecko.
Název Heršpice, jež také patří do této skupiny čtvrtí, dokumentuje vliv poněmčování. Původní Jeršice, či Jarošovice, Němci převzali jako Gerspitz, z čehož se postupem času vyvinuly Heršpice. „Původní slovanská jména přejali ve třináctém století němečtí kolonisté a přizpůsobili si je němčině. Později tyto přizpůsobené názvy přejali zpátky Češi a upravili si je do češtiny,“ objasňuje Šrámek.

Vliv němčiny je patrný u vzniku jmen Jundrov a Komárov. Název Jundrov se vyvinul z německého označení Judendorf, tedy Židovská ves. Dnešní Komárov se ještě ve třináctém století jmenoval Luh, o století později už se ale objevuje název Kumrowitz a z toho počeštělé Komárovice, později Komárov.

Druhou skupinu tvoří městské části, jejichž název je odvozený od výrazného přírodního útvaru nebo historické události. Královo Pole nebo Černá Pole tedy ve svém názvu neskrývají žádnou záhadu. Území Králova Pole opravdu patřilo králi a v Černých Polích byla černá půda.

„Vždy jsem měl dojem, že název Slatina je podle slatin, které v zastaralé češtině znamenají močály. Tak se asi nějaké bažiny v té oblasti vyskytovaly,“ uvažuje správně Brňanka Helena Brázdilová.
Podobný základ názvu spojuje Líšeň a Lískovec. Přídavné jméno lískový stálo na počátku pojmenování Lískovec. Základem pro Líšeň bylo slovo léska či líska. „Líšeň tedy značí osadu, v jejíž blízkosti rostlo mnoho lískových keřů,“ píše Sáňka v knize Brno v minulosti a dnes.

Stejný motiv, který před stovkami let posloužil pro vznik názvu osady, je patrný rovněž u Medlánek a Bystrce. „Medlánky jsou zdrobnělina od Medlan či Mdlan. Mdlané byli lidé, kteří žili na mdle a pomalu plynoucím potoku, který tenkrát těmi místy protékal. Název Bystrc je odvozený od pojmenování Bystřec, což bylo označení pro bystrý, rychle tekoucí potok. Dnešní Bystrc proto musí být mužského rodu,“ tvrdí Šrámek.

Zábrdovice byly „za brdem“, který v místě dnešního Šilingrova náměstí odděloval Staré Brno od tehdejších Zábrdovic. Základem pro název Komín bylo slovo Kom, časté jméno pro horu, které se dochovalo v jiných slovanských jazycích. Rébusem pro jazykovědce byl však původ jména Obřany. Sáňka se v knize Brno v minulosti a dnes přiklání k výkladu, že Obřany vznikly ze slova obr.

„Je velmi pravděpodobné, že obry byli nazývání nejen lidé, ale i velké předměty, v tomto případě hory. Tak by byli Obřané obyvatelé osady u vysokých hor. I když ty vysoké hory musíme brát s rezervou - jedná se o okolí nízko položeného Brna,“ uvažuje Sáňka.

Chudí lidé z Bosonoh

Bosonohy leží na západě Brna a jsou okrajovou částí, kdežto Žabovřesky jsou na severu a téměř v centru města. Přesto tyto dvě čtvrtě něco spojuje. Jejich názvy jsou v množném čísle a tvoří je dvě samostatná slova. „Jsou to posměšné názvy. Bosonohy označovaly lidi, kteří byli tak chudí, že chodili bosí. Obyvatelé Žabovřesk zase neuměli dobře vyslovovat. Proto se jim ostatní posmívali, že kvákají jako žáby. Tento způsob vzniku názvu osady je doložený i v jiných slovanských jazycích,“ poznamenává Šrámek.

Některé Brňany z Žabovřesk tento výklad zaskočil. „Myslel jsem si, že název má něco společného se žábami. Třeba že jich v těch místech bylo víc než jinde. Tohle mě ale nenapadlo,“ přiznává Jiří Doseděl z Žabovřesk.

Neopravená chyba

Ivanovice na severu Brna se často pletou s Brněnskými Ivanovicemi na jihu. Tak tomu ale nebylo odjakživa. „Topograf František Josef Schwoy si v 18. století popletl Ivanovice na severu Brna s dnešními Brněnskými Ivanovicemi, které se tehdy jmenovaly Nenovice, což je český název doložený už ve čtrnáctém století. Vnesl do toho zmatek a ostatní jazykovědci přistoupili na jeho verzi,“ objasňuje brněnská historička Milena Flodrová.

Název Nenovice se přesto zachoval a dodnes ho obyvatelé Brněnských Ivanovic a přilehlých Tuřan používají. „Lidé automaticky říkají Nenovice. Je to praktičtější a kratší, starousedlíci jsou na to zvyklí. Název Brněnské Ivanovice lidé berou jako omyl, nutné zlo,“ říká Ivana Kolečková, kronikářka a obyvatelka Tuřan.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video