Kdo nemá ve Finsku saunu, je divný | E15.cz

Kdo nemá ve Finsku saunu, je divný

Eva Streichsbierová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
K nejvíce produktivním hráčům Žďáru nad Sázavou patří Ondřej Ježek. A to přesto, že se k týmu přidal až několik kol po začátku sezony.

Hokejový útočník Ondřej Ježek dělí svůj čas mezi sport a školu, studuje vysokou a hraje hokej. V létě měl našlápnuto do Finska. Chtěl se zpočátku prosadit v rezervním týmu Jokeritu Helsinky.

„Vypadlo to dobře, trenér o mě celkem dost stál, ale náklady spojené s mým působením byly vysoké. Takže to celé nakonec ztroskotalo na penězích,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletý rodák z jižních Čech, který aktuálně bydlí v Jihlavě. „Mám tady přítelkyni Markétu a tak nějak jsem se tu už zabydlel,“ usmívá se hokejista.

Zajímavá zkušenost

Kdysi dokonce krátce působil v jihlavské Dukle, pak ale odešel do Písku, kde hrál ještě loni první ligu. „Ovšem konec sezony už jsem strávil ve Žďáru a při zápase play-off si mě tam všimnul jeden finský agent. Nebo on to ani není přímo agent, ale do Finska dostal už spoustu hráčů,“ říká Ježek.

Dostal nabídku, jestli by to nechtěl zkusit v Jokeritu. Souhlasil. Ve Finsku potom pobýval několik týdnů, a přestože ke konečné dohodě nedošlo, své cesty nelituje. „Byla to zajímavá zkušenost. Chtěl jsem tam zůstat, ale prostě to nevyšlo,“ mrzí ho. Ve Finsku se mu moc líbilo. „Tady se o něm mluví hlavně v souvislosti se saunou. A musím říct, že oprávněně. Tam ji fakt mají úplně všude. Ať jde o panelákový byt, nebo dům, vždycky ji tam někde najdete. A kdo ji nemá, ten je divný,“ směje se.

Po návratu do Česka šel hokej tak trochu stranou. Tedy aspoň částečně, Ježek se totiž vrhnul hlavně na studium.

„Dělám dálkově vysokou školu - obor podnikání a vedení středních a malých firem,“ popisuje útočník. „Samozřejmě, že jsem hokej úplně neodepsal. Pokud by přišla nějaká nabídka z vyšší ligy, byl bych moc rád. Ale už taky nejsem nejmladší a musím myslet na budoucnost,“ dodává Ježek.

Bratr hraje v Rusku

Žďárský tým podává v letošní druholigové sezoně nevyrovnané výkony. První zápas se mu nepovedl, pak přišla série podařených vystoupení a nyní svěřenci trenéra Petra Kuchyni zase trochu tápou. V tabulce se pohybují kolem šestého místa.

„Problémy máme s proměňováním šancí. Jinak si myslím, že nemáme špatný tým. Bohužel spoustu příležitostí zahazujeme a z toho plynou všechny ty ztracené zápasy,“ tvrdí Ježek.

Kromě něj se v rodině hokejově „zvrhnul“ také o tři roky mladší bratr Aleš, který letos hraje v barvách Tatranských vlků - nově vytvořeném týmu působícím v ruské MHL.

„Brácha je nadšený. Hlavně komfortem a diváckým zájmem. Chodí na ně i patnáct tisíc lidí. Zatím jsem bohužel neměl čas se na něj přijet podívat, ale voláme si a na jaře se určitě na nějaký zápas dostanu,“ slibuje starší z bratrské dvojice.

Oba je k hokeji kdysi přivedl otec. „Přitom naše rodina je hlavně atletická a sám taška dělal házenou. Jinak například strejda připravoval atletický nároďák a spoustu dalších sportovců,“ prozrazuje Ježek. „Taky jsem na začátku dělal atletiku. A teď si občas říkám, že jsem v ní mohl dojít třeba dál, než jsem zatím došel v hokeji. Kdo ví,“ zamýšlí se Ježek.

Autor: Eva Streichsbierová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video