Kdyby se narodily před třemi sty lety, shořely by na hranici | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Kdyby se narodily před třemi sty lety, shořely by na hranici

Dominika Záveská

Čarodějnictví zdaleka není pohřbené hluboko v minulosti. Lidé se dnes vracejí k původním přírodním kultům. Věští, léčí a vymítají zlé duchy.

Oheň, opékání buřtů, pálení figurín čarodějnic. Tak slaví třicátý duben většina Pražanů.

Ve srovnání s Vánocemi či Velikonocemi nepředstavuje filipojakubská noc nijak významný svátek. Pro Annu Marii Dostálovou je to však jeden ze dvou nejzásadnějších v roce. Je totiž čarodějnice.

Občanské jméno jejím známým nic neřekne, pro ně je Noira.

„Předvečer prvního máje, neboli Valpuržina noc, pro nás zahajuje světlou polovinu roku. Oslavuje se mystické spojení boha a bohyně, takže je to pro nás především svátek plodnosti,“ vysvětluje novodobá čarodějka, která se živí vymítáním zlých duchů, věštěním budoucnosti a výkladem snů.

Svatby? V květnu

Květen pohané považují za nejvhodnější dobu pro uzavírání sňatků. „Sice později vznikla křesťanská pověra, že lidé by se v květnu neměli brát, ale zůstal alespoň zvyk líbat se pod rozkvetlou třešní,“ popisuje Noira.

Noira se stejně jako mnoho dalších hlásí k „novopohanství“. Letos se rozhodli přihlásit ke své víře oficiálně prostřednictvím sčítacích formulářů. „Chtěli jsme zjistit, jak početná jsme skupina. Založili jsme proto na Facebooku stránku Při sčítání lidu 2011 se přihlásím k Pohanství,“ říká druid Petr Eurik Gilar.

Na sociální síti akci podpořila téměř tisícovka lidí. Eurik však odhaduje, že by lidí praktikujících magii a pohanské rituály mohly být v Česku až dva nebo tři tisíce.

Lidé, kteří se dnes cítí svázaní pravidly konvenčních náboženství, se obracejí k původním přírodním kultům, jejichž součástí je i magie.

V souladu s Matkou Zemí

Inspirují se severskou, keltskou či germánskou mytologií, ale také novodobými pohanskými kulty.

„Ubírám se cestou tradičního čarodějnictví a navazuju na odkaz těch, kteří zde žili před mnoha staletími a jejichž skutky byly v souladu s řádem Matky Země,“ představuje svou víru vědma a léčitelka Linda Ileana Dragonari.

Pohané praktikující magii se hlásí k různým tradicím: druidství, šamanství nebo wicca.

„Tyto proudy jsou většinou velice individualistické, zaměřené dovnitř člověka,“ říká Gilar, který se pomocí magie léčí nebo prosí o radu tam, kde selže rozum.

Ač podle něj nemá jeho víra s křesťanstvím nic společného, měli by se pohané inspirovat ideály soucitu a pomoci znevýhodněným.

Podle Noiry však propast mezi křesťanstvím a pohanstvím není tak velká, jak se zdá. „Mezi lidovou formou křesťanství a pohanstvím je menší rozdíl než mezi pohanstvím a dnešním racionálním pohledem na život,“ říká původně pokřtěná katolička.

Podle starogermánských mýtů patřil první květen mocnostem podsvětí.

„Touto dobou ožívaly starobylé pohanské zvyky a tradice související s obnovou vegetačního cyklu přírody, církví vykládané jako sabaty čarodějnic,“ popisuje ve své knize Malá encyklopedie Velikonoc historička Valburga Vavřinová.

Druidové oslaví svátek Beltine

Svátek, který Noira, Eurik a ostatní čarodějové, mágové nebo druidové slaví jako Beltine, je součástí „Kola roku“. To má celkem osm svátků: patří sem jarní a podzimní rovnodennost, zimní a letní slunovrat.

Dalšími sezonními svátky jsou kromě Beltine ještě dožínky Lughnasadh, svátek mrtvých Samhain (americký Halloween) a v předjaří je to Imbolc – konec zimy, návrat světla.

Většina svátků se slaví podobně, rituály v kruhu kolem oltáře nebo ohně. „Vzývají se bohové, přinášejí obětiny. Tančí se a zpívá. Nakonec se ale oslava neliší od běžných čarodějnic – sedíme u ohně, popíjíme a jíme,“ popisuje Eurik.

Novopohanské kulty jsou charakteristické velmi úzkým vztahem k přírodě. Druidství se dokonce považuje za náboženství Matky Země, zbožštěné planety. Vnímají ji jako bytost hodnou úcty. Proto mnoho pohanů inklinuje k ochraně přírody či vegetariánství.

Katolická církev se k čarodějnictví stále staví negativně. „Všechny praktiky magie a čarodějnictví, kterými člověk zamýšlí podrobit si skryté mocnosti, aby mu sloužily, závažně odporují ctnosti zbožnosti,“ říká Juan Provecho, člen augustiniánů.

O Filipojakubské noci získávají rostliny magickou moc. Více zde >>>

Autor: Dominika Záveská
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!