Když byl plakát skutečným uměním
Plakát je dnes mnohdy tím, co příliš nevnímáme nebo nás to obtěžuje. Stejně to je zpravidla jen jednobarevná plocha, z níž na kolemjdoucí křičí název jakési kapely nebo heslo o výprodeji toho či onoho.
Ale před sto lety byl plakát fenoménem, svébytným uměleckým dílem. Důkaz o tom přináší výstava v Západočeském muzeu nazvaná příznačně Mistři plakátu. Na středu 18. dubna je připravena její komentovaná prohlídka. Na výstavě je k vidění více než šest desítek plakátů skutečných mistrů, jako byl Alfons Mucha, Vojtěch Hynais, František Kupka, Augustin Němejc a řada dalších.
Mistři plakátu
„Počátek a rozvoj obrazového plakátu je spojen s Paříží a se jmény Julese Chéreta nebo Alfonse Muchy. Působili zde i další čeští umělci, jako byl Luděk Marold, František Kupka, Vojtěch Hynais a další,“ vypočítává mluvčí muzea Romana Němečková.
Kromě Paříže se v devadesátých letech devatenáctého století rozvíjí umělecký plakát i v jiných evropských zemích. Na výstavě se vedle sebe představují plakáty italské, německé nebo rakouské, české a samozřejmě i plzeňské.
Největší počet plakátů získalo muzeum již na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a to včetně rozsáhlého souboru Muchových plakátů. Později přibyl třeba rakouský výstavní plakát Ernsta Klimta v české verzi nebo v roce 1973 plakát pro „První mezinárodní výstavu pro umění kuchařské, hostinství a příbuzná odvětví v Plzni“.
Sbírka dnes čítá přes tři sta děl. Kromě autorských plakátů je v ní i řada zajímavých a kvalitních litografických prací neznámých autorů, které si ovšem zaslouží stejnou pozornost. Proto výstava Mistři plakátu nabízí pohled i na běžné reklamní plakáty na výstavy, knihy, periodika, nápoje a další produkty a v muzeu je k vidění do 29. dubna.
Až do poloviny června láká muzeum také na výstavu Člověk a stroj. Stroje, naivní, primitivní, důmyslné, kuriózní i převratné, obklopují člověka od počátků lidstva, ale pravý boom nastal až v devatenáctém století.
„Výstava je tematicky členěna do několika kapitol. První z nich jsou věnovány seznamování člověka se strojem, ať už prostřednictvím školních pomůcek či odborné literatury.
Temná tvář Škodovky
Další část seznamuje nejprve obecně s rozvojem strojírenských a průmyslových podniků v Plzni, poté jsou blíže představeny některé z nich, v čele se Škodovými závody či firmou Václav Brožík syn, první parou poháněnou továrnou na vozy v Čechách,“ představuje výstavu její kurátor Jan Mergl.
Expozice nemohla opominout ani temnou stránku strojírenství, výrobu zbraní. Však také Škodovka byla největší zbrojovkou habsburské monarchie. Milovníci dopravních prostředků si tu zas mohou prohlédnout lokomotivy, tramvaje či automobily, které přicházely na svět také v plzeňských továrnách.
Stroje všeho druhu
„Tady zase připomínáme vynálezy devatenáctého století – stroje psací, počítací i hrací. A samozřejmě i stroje, které ulehčovaly práci hospodyňkám v domácnosti,“ zastavuje se Jan Mergl u dalších exponátů. Kdo dává před obdobím 19. století či secese přednost současnému umění, tomu je určena výstava, kterou až do 27. dubna nabízí Visio Art Gallery v Plzni na Roudné. Své obrazy tu představuje Barbara Issa Wagner.
Tato mladá výtvarnice absolvovala řadu studijních cest po Evropě, ale hlavně se učí v ateliéru svého otce, českého malíře a grafika Ladislava Marii Wagnera. Její nezaměnitelné obrazy lákají četné soukromé sběratele i české a zahraniční galerie.
