Když je za zády už jen síť | E15.cz

Když je za zády už jen síť

Pavel Loněk

Brankář SK Kladno Roman Pavlík a jeho protějšek z HC Geus Okna Kladno Miroslav Kopřiva si podali ruce. Jakoby symbolicky. Ke společné záchraně fotbalu i hokeje.

„Kluci, zachrání Kladno hokejovou i fotbalovou ligu?“ ptám se a tvářím se přitom jako paní Poldi před konkurzem. Ani jeden nezaváhá. „O tom nepochybuju. Pevně věřím, že se zachráníme.“

Sedmička: Do branky vás někdo nahnal, nikam jinam jste se nehodili nebo jak jste se tam ocitli?
Kopřiva: Můj táta chytal za Příbram a za Písek. Chtěl jsem být jako on a šel jsem do brány.

Pavlík: Ty jsi nechtěl dával góly?
Kopřiva: Chtěl, ale asi jsem nebyl tak dobrej bruslař a párkrát jsem se napíchl na hokejku. S hokejkou jsem si moc nerozuměl, tak jsem šel radši do brány!
Pavlík: Já mám začátky podobné, protože můj brácha chytal za Střížkov a taky se mi nechtělo moc běhat.

Sedmička: Kdybyste měli zachránit Kladno ale v té jiné brance, šli byste tam?
Pavlík: Do hokejový branky bych nevlezl, protože nevěřím, že je to tam bezpečný. Když třeba dostaneš bombu do nekrytýho místa…
Kopřiva: Když to člověk dělá odmalička, tak je na to zvyklej.

Pavlík: Ale nějaký místo přece máš, kde je to míň chráněný?
Kopřiva: Většinou je to všechno pokrytý, ale třeba nákrčník je přišitý na vestě a když se našponuješ, nákrčník se hne a vznikne tam mezera. Anebo můžeš dostat, když si klekneš, na koleno.
Pavlík: To já můžu dostat na nos nebo mezi nohy. Je to ale balon, není to nic tvrdýho jako ten tvůj puk. Kopřiva: Já bych asi do fotbalové brány šel, ale moc bych toho nechytil, jenom bych se spíš ohlídl, protože fotbalisti to mají v noze a je to jiný, než když na tebe střílí někdo od hokeje. A míč si taky někdy zaplave…
Pavlík: To si piš a lidi si pak řeknou? Co to tam je za díru?
O gólmanech se říká, že jsou zvláštní, že žijí svým vlastním životem uvnitř sebe. Je to tak?
Pavlík: Něco pravdy na tom je. Levý křídla a gólmani jsou gumy. Jsou šouplý!
Kopřiva: Když jsem byl v Americe, tak to na gólmany fakt sedělo. S klukama se nebavili, seděli a počítali si sami pro sebe, mluvili sami se sebou. Byli divní. Třeba Fernandez si vzal židli a šel si po třetině sednout na kobereček před záchod. S mančaftem se nebavil.

Pavlík: Tak mě napadá, jestli si hokejový gólman taky někdy dá vlastňák?
Kopřiva: To víš, že se to stane. Mě se to povedlo nedávno v Brně. Chtěl jsem odehrát puk letící zpoza branky před sjíždějícím hráčem a strčil jsem si to mezi nohy. Pavlík: Já jsem si dal parádního vlastňáka vloni se Slavií. Strny, víš, ten náš bloďatej kluk Strnadel, odkopával míč, zvedl to, balon se roztočil, já pro něj šel, přeběhl jsem to a hodil jsem si míč do branky. Na Nově jsem pak byl Borec na konec… Naštěstí jsme stejně Slavii porazili 2:1.

Autor: Pavel Loněk
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!