Když se v Chyši vaří polotmavé pivo s nálepkou vonící po Velké pardubické

Modrožlutá stuha za vítězství ve Velké pardubické přilepená na vratech a taška s nedojedenými jablky - zbytkem odměny, kterou ještě nestačil spořádat, připomíná velkolepou podívanou, kterou připravil hnědák Tiumen společně se svým trenérem i žokejem Josefem Váňou na Velké pardubické. Zatímco se mezi třiceti koníky ve stáji v Mlýncích na Karlovarsku trojnásobný šampion ztrácel a nebýt cedule na vratech s fixem napsaným nápisem Tiumen, nikdo by snad ani netipoval koně na oslavovaného šampiona, o kus dál v Chyši se v úterý na náměstí řádně slavilo. Šampaňské, dárkové koše, živá hudba, přející sousedé i nastoupené děti z mateřské školy před radnicí. A Josef Váňa.
Legendárního žokeje a čerstvě osminásobného vítěze Velké pardubické vítaly desítky místních lidí, kteří v neděli sledovali další z jeho velkolepých vítězství v nejslavnějším českém dostihovém závodě. Také v době, kdy Váňa s Tiumenem skákali přes pardubické překážky, nebyl na derby se sousedními Žluticemi snad ani jeden divák. A to fotbal v Chyši už hezkých pár let diváky táhne. Jenže v neděli seděli všichni u televizí. Někteří v místní sokolovně, jiní doma. Na oslavu Váňova triumfu dokonce připravují v zámeckém pivovaru speciální várku polotmavého piva, které má slavný žokej tak rád. „Jen zbývá vymyslet, jak nejlépe vtěstnat závodníka na etiketu piva,“ říká Vladimír Lažanský, zámecký pán a majitel chyšského pivovaru.
Taková je to sláva, když Josef Váňa sedlá koně ve Velké pardubické.
V Chyši vyhlíželi Váňu už v pondělí. Jenže on se musel ještě zdržet v Pardubicích. „Oslavy se nějak protáhly,“ usmíval se, když líčil noční jízdu v jedné z hospod na pardubickém náměstí.
Starosta Miroslav Dorňák ještě pasoval Váňu téměř dvě stě let starým rychtářským právem. To kvůli síle, vždyť půl metru dlouhý svazek propletených žíní, potažený kůží a pobitý ozdobnými cvočky je z býčích žláz. Prvně Váňu takhle počastoval už loni. „Chtěl jsem, aby měl klouby, kosti a celé tělo v pořádku,“ vysvětloval. Vyplatilo se. Tak na Váňu stejný úkon čekal také letos. „Doufám, že se dočkáme i devátého a desátého vítězství,“ přeje si chyšský starosta.
Tohle přání bylo dobře patrné i na návštěvě u Váňů. Byť schodiště bylo na přání dalších vítězství sestavené „jen“ z devíti stupňů.
Další oslavy Váňa chystá společně se svými narozeninami koncem listopadu. Do té doby třeba další z důvodů k radosti přibyde, vždyť na dostizích je bezmála každý víkend. To Tiumen si na svůj další dostih počká o něco déle.

Za miliony pytel jablek

Na nastřádaných odměnách to však příliš vidět není. Z úctyhodných více než šest milionů je ta nejčerstvější, poslední z Pardubic téměř dvoumilionová. Co všechno bych si za to mohl koupit, zasní se leckterý člověk. Tiumen by měl jasno. Pytel jablek, ta má nejraději. „Jak v neděli vyhrál, hned jsem pro ně běžela do krámu,“ líčí Věra Grabowská, hlavní Tiumenova ošetřovatelka.
Majitel Ivo Köhler objevil Tiumena náhodou před devíti lety na dražbě v Polsku. Dvacetiměsíční kůň se krčil v koutě a stejné to je i teď. „Je tak hodný, že by s ním mohlo jet i malé dítě,“ říkává o něm také Váňa.
Do stáje slavného trenéra se Tiumen dostal po třech letech strávených u trenérky Lenky Horákové v Zámrsku.
Nějaký čas pobyl ve Váňových druhých stájích v nedaleké Bohuslavi. Do Velké se Tiumen kvalifikoval poprvé v roce 2009, tehdy ještě v sedle s Josefem Váňou mladším. Jenže ten si nakonec pro slavný dostih vybral jiného koně a Tiumen tak zbyl na Váňova otce. Tehdy Váňa starší Tiumena téměř neznal, vždyť v tréninku na něm seděl snad dvakrát. Jenže pak se to stalo a tahle dvojice začala přepisovat kroniku Velké pardubické.

Trenérem i na fotbale

Tiumen to dokázal potřetí za sebou, Váňa poosmé. Naposledy před pár dny. V téměř devětapadesáti letech.
Jen síly na závěrečný fotbálek sezony už zdá se Váňovi nezbyly. „Dres a kopačky jsem nechal doma,“ vyprávěl, když dorazil na závěrečné klání dostihové sezony: FC Taxis proti FC Oxer, neboli dostihoví žokejové proti parkurovým jezdcům. „Mladší kluci mi říkají, ať toho nechám. V sedle jsem je ještě neposlechl, ale při fotbalu ano,“ vymlouval se Váňa. To když koučoval tým v černožlutých dresech. „Pojďme jako Španělé, ťuk, ťuk,“ ječel od střídačky a jeho půlka hřiště mu byla malá.
Parkuroví jezdci v bílomodrých dresech á la Argentina měli dlouho navrch. V polovině zápasu se však chytře prosmýknul jeden z nejmladších hráčů, talentovaný dostihový žák Martin Laube a uklidil žokeje. Ti pak ještě přidali gól z penalty, kterou kopal aktivní Marcel Novák.
Pro lehkonohé žokeje však přišla studená sprcha. Z dlouhého pasu, který měl být původně přihrávkou, dali jezdci kontaktní gól a před koncem prvního poločasu vyrovnali. Marně míchal Josef Váňa sestavou a točil fotbalisty, aby vydrželi. Sami žokejové usoudili, tentokrát jim kolegové s dlouhými třmeny byli vyrovnanými soupeři. „Je to velmi vyrovnané, což nebývalo. Oxeráci museli hodně posílit. Ale já myslím, že pravda a fyzická kondice se ukáže v druhém poločase. A to snad budeme lepší my,“ přál si Váňa. Fotbalový a dostihový trenér. Legenda.

Osm triumfů ve Velké pardubické:

Prvního vítězství ve Velké pardubické se dočkal Josef Váňa v roce 1987 v sedle legendárního Železníka. S ním dokázal zvítězit ještě třikrát, v roce 1988, 1989 a naposledy i přes pád na Poplerově skoku v roce 1991.

Pátý triumf si připsal v sedle Vronského v roce 1997 a šesté, sedmé a osmé vítězství v sedle Tiumena v roce 2009, respektive 2010 a 2011.

Sedmkrát o Váňovi

1. Na Velkou pardubickou, hlavní dostih sezony o 31 překážkách, se připravují ti nejlepší koně. Josef Váňa osmkrát docválal pro vítězství na hřbetech třech z nich. Poprvé v roce 1987, naposledy minulou neděli, 11 dní před svými 59. narozeninami.

2. Zásluhy na vítězstvích Váňa připisuje svým koním. Na šampiony má Váňa prostě čich, byť přiznává, že intuice jej už párkrát zklamala. Z koní, které jezdil od roku 1989, je třeba vedle Železníka a Vronského zmínit ještě alespoň Válečníka, Juventa, Retrievera a Kedona.

3. Rekordmanem ve světě Velké pardubické je kůň Železník. Objev Josefa Váni, se kterým poprvé vyhrál hlavní dostih v roce 1987. Na otázku, zda by v dnešní Velké pardubické měl Železník stejnou převahu jako kdysi, připustil, že by to měl asi těžší, ale s největší pravděpodobností by vyhrával.

4. V posledních letech na Velké pardubické kraluje Tiumen, teď po jeho třetím vítězství v řadě není pochyb, že Josef Váňa po Železníkovi vychoval dalšího šampiona.

5. Trenérským úspěchům žokeje Josefa Váni dominuje devět vítězství ve Velké pardubické. Dvojnásobnou vítězkou v letech 2007 a 2008 byla bělka Sixteen.

6. Josef Váňa věří v ezoteriku. Koním před důležitými závody měří pomocí virgulí auru, tedy kolik a jestli mají dostatek energie. Dobíjí auru sobě i koním a také podobně okultně léčí zranění. Využívá takzvané pyramidální energie.

7. Na rovině startoval od roku 1989 pouze dvakrát (bez vítězství), v překážkách absolvoval od roku 1989 do října 2009 celkem 628 startů, z toho 182 vítězných. V rovinových dostizích mu přísluší titul jezdec, v překážkových žokej.