Když zní halou klubový chorál, některé soupeře to deptá

Pořádný klub má mít vlastní hymnu. Takový názor převládá mezi fanoušky největších sportovních oddílů na Přerovsku.

Státní hymna je symbolem země, měl by ji znát každý. Stejným symbolem je oslavná píseň sportovního klubu pro jeho příznivce. Mohou si ji zazpívat třeba fanoušci a hráči hokejistů HC Zubr Přerov nebo házenkářů Cementu Hranice.

„Hymna má pro klub velký význam a patří k němu stejně samozřejmě jako jeho vlajka nebo znak,“ říká autor hymny hranických házenkářů Wendel Dreiseitl. „Taková píseň vzbuzuje v hráčích i příznivcích pocit klubové hrdosti, sounáležitosti a týmové soudržnosti,“ myslí si Dreiseitl.

Když chorál rozezní halu, nabíjí domácí hráče sebevědomím. Fanoušci jeho slova sborově zpívají s rukou na srdci a ve vzduchu je cítit bojovná atmosféra. Psychicky méně odolného soupeře to deptá.

O vznik hymny hranických házenkářů se zasloužil bývalý trenér mládeže Rostislav Vavřík, který nyní jezdí jako kameraman s extraligovým týmem na zápasy. Všiml si, že některé kluby svou hymnu mají.

„Slyšeli jsme ji třeba v Zubří. Zpívala ji celá hala a nám se to moc líbilo,“ vysvětluje předseda házenkářů Karel Magrla, proč zatoužili po vlastní písni i cementáři.

„Napadlo mě to asi před rokem. Oslovil jsem proto kamaráda, který už složil hymnu pro naše florbalové družstvo, jestli by něco nenapsal i pro házenkáře,“ vzpomíná Vavřík. Dreiseitl jeho přání splnil, a tak se už půl roku může vlastní hymnou pyšnit i hranická házená.

„Kdo ví, třeba jim pomohla k perfektnímu závěru sezony,“ myslí si skladatel, který tak připomíná konečné čtvrté místo v extralize.

Zubry žádnej soupeř nezlomí

Za vznikem sportovní hymny zpravidla stojí hluboký vztah jejích autorů ke klubu. Platí to i pro skupinu Pirillo, která složila a nahrála bojovou píseň pro hokejisty přerovského Zubra.

„Okolo hokejistů se pohybuji už dlouho. Sám jsem na hokej chodil, jednu dobu jsem na zimním stadionu i pracoval. A jak už to bývá, nápad složit pro ně hymnu vznikl kdysi po zápase u piva,“ vysvětluje zpěvák kapely Pavel Novák mladší.

První hymnu hokejistům skupina Pirillo složila už před deseti lety. „Pak se na ni trochu zapomnělo a teď jsme ji namíchali znovu. Do nové podoby,“ doplňuje Novák, který vloni novou hymnu zazpíval při zahájení sezony na právě zrekonstruovaném stadionu.

„Fanoušci Zubrů na ni reagovali velmi pozitivně. I na to, že si ji mohou stáhnout z našich webových stránek,“ upozorňuje Radovan Kutěj z vedení klubu.

Důležité je vymyslet slogan do refrénu

Sportovní hymna je svébytný žánr. Taková píseň patří na sportoviště. V autě nebo ve volném čase si ji pouští skutečně jen ti největší obdivovatelé svého klubu.

„Důležité při psaní jsou dvě věci. Chytlavá melodie a silný text,“ říká Robert Tšpon, který pro hymnu přerovských hokejistů napsal hudbu. „Není to žádná opera, stačí jednoduchá melodie a refrén v takové tónině, aby se to chlapům v hledišti dobře zpívalo a aby to pěkně znělo,“ vysvětluje bubeník, který sám hokej dvanáct let hrál.

Teprve na jeho hudbu pak vznikal text. „Je třeba o hokeji něco vědět. Nejtěžší je najít nějaký výstižný slogan do refrénu,“ tvrdí autor textu Jaroslav Macíček.

Hymna klubu ale není jen pro fanoušky. „Myslel jsem při její tvorbě také na hráče, aby je před zápasy vyburcovala k co nejlepším výkonům,“ říká Dreiseitl.

„Určitě nás motivuje, měl by ji mít každý klub,“ myslí si hranický házenkář Zdeněk Čadra.

Hymnu nemají, přesto si zpívají

Naopak fotbalisté 1. FC Přerov svou hymnu už léta nepoužívají. „Na naší úrovni ji nepovažujeme za něco, co bychom potřebovali,“ přiznává místopředseda klubu Luděk Judas. „Ale pokud bychom hráli vyšší soutěž, vzniku nové hymny bychom se určitě nebránili,“ dodává Judas.

Vlastní klubovou píseň nemají ani přerovské extraligové volejbalistky. „Ale různé motivační popěvky byly a jsou součástí soustředění či důležitých zápasů,“ tvrdí sportovní ředitel klubu Antonín Tománek. „Už jsme nad hymnou přemýšleli, ale nemáme to dotaženo do konce,“ doplňuje Tománek. Nevylučuje, že v budoucnu nějaká vznikne.