Když zrovna nefotí děti, potí se na kole

Jako instruktorka spinningu udává Daniela Malčicová tempo na kolech. Myslí přitom i na to, že si jezdci musí oddechnout. Ve svém životě ale spíš udržuje svižné tempo. Kromě trénování se věnuje fotografování a hře na housle hned ve dvou cimbálových kapelách. Sedmička ji představuje v dalším dílu seriálu o úspěšných lidech narozených v roce 1977.

Do Břeclavi přišla Malčicová před patnácti lety z Uherského Brodu za přítelem. Později se rozešli, ale ona tu zůstala. K srdci jí přirostl místní folklor a našla si tu kamarády a manžela, se kterým má dvouletou dceru. S tím souvisí i její záliba focení. Za objekty si vybírá děti, těhotné ženy a svatby.

„Začalo to tak, že jsem sama čekala dítě. Těhotné byly také kamarádky kolem mě a neznaly jsme nikoho, kdo by se focení těhotných věnoval,“ vzpomíná Malčicová.

Žádný ateliér

Když fotí malé děti, snaží se, aby na fotografiích zachytila jejich povahu. „Můžete si nechat dítě vyfotit za pár minut v ateliéru, ale necítí se tam přirozeně a na snímcích je to potom vidět. Proto jezdím fotit k nim domů. Počkám, až si na mě zvyknou a až potom začneme fotit. Fotografie jsou potom mnohem přirozenější,“ popisuje svůj přístup k focení Malčicová.

Fotografování má dokonce vystudované. „Fotím už od malička. Přivedla mě k tomu maminka, která mi půjčovala svojí Praktiku. Po gymnáziu jsem šla studovat design na uměleckou průmyslovku do Prahy. Pak jsem přešla na fakultu výtvarných umění do Brna, kde jsem se učila ve fotografickém ateliéru,“ líčí Malčicová.

Uživit se podle ní focením může, pokud si udrží svůj vlastní styl. „Chci se věnovat módní a portrétní fotografii. Zatím je to takový můj koníček. Kdybych se tím chtěla živit, musela bych se přestěhovat do Brna nebo do Prahy. A to se mi nechce. Mně se v Břeclavi líbí,“ říká Malčicová.

Už sedm let se také věnuje spinningu, jehož je instruktorkou. „Dostala jsem se k tomu proto, že jsem chtěla zhubnout. Za půl roku jsem shodila osmnáct kilo. Chytlo mě to natolik, že jsem se po půl roce stala instruktorkou,“ popisuje.

Spinning je podle ní vhodný pro každého. „Na trénincích máme snímače tepové frekvence, které průběžně kontrolují zdravotní stav. Trénovat tak mohou profesionální sportovci i sedmdesátileté babičky. Spinning pomáhá snižovat váhu, cholesterol v krvi a může fungovat i jako rehabilitace po operaci,“ vyjmenovává výhody instruktorka.

Nerada čeká

Na spinningu jí podle jejích slov nejvíc baví, že člověk rychle vidí výsledky. „Jsem hodně netrpělivý a temperamentní člověk, a tak mě nebaví na výsledky čekat rok a půl. Navíc Břeclav a její okolí je placka, kde všichni jezdí na kole. Vnímám spinning i jako takovou zimní variantu projížděk na kole,“ dodává Malčicová.

V Tělovýchovné jednotě Lokomotiva, kde trénuje, jsou s její prací velmi spokojení. „Spinning na Lokomotivě rozjížděla a nasadila mu vysokou laťku. Organizuje u nás také úspěšné spinningové maratony,“ tvrdí manažerka tělovýchovné jednoty Irena Davčíková.

Malčicová stíhá také hrát na housle ve dvou cimbálových muzikách. „K nám do souboru přišla jako zpěvačka. Až potom jsme zjistili, že hraje na housle. A umí to jako málokdo. Navíc nikdy nezkazí žádnou zábavu,“ popsal jí Marek Peško z cimbálové muziky Břeclavan.

Malčicová měla k folkloru blízko od mala. „Od sedmi let jsem doma tančila, zpívala a hrála na housle v souboru. Překvapilo mě, že Břeclav a okolní vesnice tradicemi skutečně žijí. Kvůli folkloru a kamarádům jsem tady nakonec zůstala. Chybí mi tu jen kopečky,“ uzavírá s úsměvem.