„Kouření zakazovat nebudeme.“ To tvrdila většina šéfů restaurací v centru Písku, kterých se Sedmička ptala, co říkají na povinné označení restaurací od 1. července 2010 na kuřácké, nekuřácké a smíšené.
Pořád je podle nich mezi hosty víc těch kouřících, a tak rivalita kuřáků a nekuřáků bude pokračovat.
Alena Čápová kouří více než dvacet let. Úplný zákaz v restauracích by podle ní byl diskriminací. „Přijde mi to jako hon na kuřáky. A přitom, kdyby zkrachoval tabákový průmysl, pocítili bychom to na vyšších daních všichni. To by nekuřákům nevadilo?“ ptá se.
Kuřáci proti nekuřákům
Nekuřáci to ale vidí jinak. „V uzavřených prostorech by se nemělo kouřit vůbec. Je to škodlivé. Kuřáky by zákaz aspoň nutil přemýšlet o vlastním zdraví,“ říká Eva Šimková.
Majitelé restaurací se snaží vyjít vstříct oběma stranám. Většina provozoven, kde se vaří, je rozdělená do dvou místností.
„Máme tu jednu určenou pro kuřáky, druhou pro nekuřáky a ještě předzahrádku,“ popisuje majitel restaurace U Kamenného mostu Tomáš Pokorný. Podle něj je to dostačující.
Podobné je to i v ostatních hospodách kolem náměstí. V některých si navíc návštěvníci nesmí zapálit v době obědů ani v kuřácké části.
Výhodou jsou předzahrádky téměř před každou restaurací. Na čerstvém vzduchu si kuřáci a nekuřáci tolik nevadí.
Takový přístup oceňují i turisté. „Kolikrát jsem se setkal s tím, že jsem kuřáckou a nekuřáckou část poznal jen podle cedulky nad stolem. V jedné zakouřené místnosti to pro mě jako nekuřáka přece nemá vůbec smysl. V Písku máte jídelny oddělené a hodně venkovních posezení, to je fajn,“ hodnotí David Beran z Plzně.
Zarytí odpůrci tabáku mohou jít do nekuřáckého Cafe Florian. Na nedostatek návštěvníků si majitelka nestěžuje.
„O povolení kouření jsem nikdy neuvažovala. V létě máme venku zahrádku, kde se samozřejmě kouřit smí. A dovnitř chodí stálá klientela, které to tak vyhovuje,“ vysvětluje vedoucí Ivana Zemanová.
Od příštích prázdnin si budou muset zmapovat i obyvatelé Strakonic, do které z třicítky restaurací chodit.
Každý hostinský se rozhoduje jinak. „Ještě toho o novém zákoně moc nevím, ale jsem fanda nekuřácké provozovny. Nevím, jestli se rozhodneme pro nekuřáckou nebo smíšenou,“ řekl za nově otevřený podnik Splávek Váša Lukeš.
Restaurace Hangár je nekuřácká, ale s cigaretou mohou hosté na terasu. Její personál si zvykl, že pokud příchozí zjistí, že se uvnitř nekouří, odchází.
V hotelu Švanda dudák zákon neřeší, protože už teď nabízí kuřácké i nekuřácké prostředí. „Popelníky roznášíme až odpoledne po půl třetí. V době snídaní a obědů je zákaz kouření všude,“ zmiňuje se majitel hotelu Václav Dort.
Bez cigarety to nejde
Hospodu bez kouření nechtějí štamgasti ani číšníci. „Bez cigaret je to nemyslitelné. Budeme chodit tam, kde se kouří, snad nás nechtějí donutit, abychom od piva vybíhali před hospodu,“ zlobí se trojice mužů u stolku Na Protivínské.
V Sokolovně při obědě hosté kouří. „Máme tu pro nekuřáky salonek, ale nikdo tam nechce,“ říká majitel Standa Poláček. Odpoledne patří televizi a sportovním fandům. „Chlapi, kteří kouří třicet let, toho jen tak nenechají. Jak by to bez cigarety vydrželi přes celý zápas? K pivu přece patří. Zákon proti kouření by nám odlákal zákazníky,“ myslí si výčepní Zdeněk Neubauer.
Pokud zákon schválí Senát a prezident, začne platit od července 2010. Majitel dveře restaurace označí samolepkou s informací, o jaký typ zařízení jde. Zákazníka přivítá buď přeškrtnutá cigareta v červeném kruhu, cigareta ve výstražném trojúhelníku nebo oba symboly. Za nevyvěšení hrozí pokuta od pěti tisíc korun.
