Klatovsko – ráj filmařů. Strach si oblíbil Kašperk, Soukup Šumavu | E15.cz

Klatovsko – ráj filmařů. Strach si oblíbil Kašperk, Soukup Šumavu

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Na Klatovsku se točily filmy, komedie, kriminálky i pohádky. Střídají se tu čeští i zahraniční režiséři.

„Jak ukrást Dagmaru. Scéna vyvolávání filmu – pošesté,“ zahlásí žena s černou tabulkou v ruce a uskočí ze záběru. Píše se rok 2001 a v klatovské prodejně Kodak express Jiřího Jiříka se natáčí jedna ze scén komedie režiséra Jaroslava Soukupa Jak ukrást Dagmaru. „Bylo to natáčení skoro na celý den. Přitom ve filmu scéna trvala zhruba minutu. Herec přistoupil k pultu, podal film z foťáku a vzápětí mu prodavač za pultem říká, že je film bohužel prázdný,“ vzpomíná na natáčení Jiří Jiřík z Klatov.

Film viděl Jiřík několikrát. Filmaři tehdy zabrali nejen obchod, ale i půlku ulice Kpt. Jaroše. Kolemjdoucí lidé se zastavovali a přihlíželi, co se děje. „Někteří se chtěli dostat do záběru. Mně osobně se několikrát podařilo vykouknout z obchodu a režisér na mě křikl: Pozor, jste v záběru,“ říká Jiřík. Režiséra Jaroslava Soukupa líčí jako pohodového člověka, který si ale dokáže na place zjednat respekt.

Filmové Klatovy

Klatovy si jako místo děje vybrala už celá řada režisérů. V roce 1977 tu Dušan Klein natočil scény k detektivce Sázka na třináctku. Detektiv v podání Jaroslava Satoranského vidí za volantem svého vozu přijíždějícího od Horažďovic dominantu města Černou věž. V několika záběrech pak Satoranský prochází ulicemi Randova, Denisovou, Pražskou, ale i po náměstí. Černá věž je krátce vidět také v komedii Tři chlapi na cestách režiséra Oldřicha Lipského. To když se zemědělci vypraví na cestu po tehdejším Západočeském kraji a postupně zavítají do Klatov, do Domažlic nebo projíždějí kolem hradů Rábí a Velhartice.

Do Klatov situoval podstatnou část děje své komedie Copak je to za vojáka režisér Petr Tuček. Film z roku 1987 v hlavní roli s Jiřím Langmajerem, Karlem Rodenem a dalšími známými herci však v mnohých obyvatelích města vyvolává už jen nostalgické vzpomínky. Řada míst už totiž dnes neexistuje. Budovy bývalých kasáren v Plánické ulici vystřídala škola a byty. Kasárenská brána, před kterou jedna z postav číhá na svého milého, už je dávno zbořená. A před pár dny skončil také Masokombinát, kde jeden z herců pobíhá po střeše objektu a poté se pokouší neúspěšně ukrýt mezi prasaty.

Soukupův kraj

V Klatovech a hlavně na Šumavě se cítí jako doma režisér Jaroslav Soukup. Rodák z Plzně, který v mládí trávil zimní měsíce na lyžích na Železné Rudě, Srní či Modravě, si Šumavu oblíbil natolik, že kromě chaty na Srní, kam dodnes jezdí, si tento kout republiky vybral do svých filmů. „V okolí Srní se natáčely některé scény z komedie Jak ukrást Dagmaru. Protože jsem dětství trávil ve Švihově, situoval jsem tam i premiéry tří komedií Byl jednou jeden polda vypovídající o úsměvných historkách filmového majora Maisnera,“ vzpomíná Soukup.

Vloni dokončil tento režisér natáčení pilotního filmu k seriálu Policie Modrava. V těchto dnech pracuje na scénáři jednotlivých šestnácti dílů celého seriálu. Už z jeho názvu je patrné, co bude hlavním tématem a kde se bude odvíjet děj. „S natáčením se mělo začít už letos. Ale kvůli hospodářské krizi se začátek posune až na rok příští. Trval jsem totiž na přítomnosti filmového štábu a všech herců na Šumavě. Natáčení, dojíždění nebo ubytování, to všechno jsou drahé záležitosti, takže zatím čekáme,“ vysvětluje Soukup.

Ale posunutí začátku natáčení má podle režiséra i svou kladnou stránku. „Alespoň v klidu dopíšu scénář, žádný stres a spěch. Z jedné třetiny už je hotový,“ dodal Soukup.

V roli herce

Tam, kde se objeví filmový štáb a lidé zahlédnou známé herecké tváře, obrací se vzápětí v celé obci a okolí život naruby. Tak to například bylo v obci Žihobce. Do vesničky na Sušicku přijel v roce 2005 režisér Petr Vachler. S plejádou známých herců tu natáčel komedii Doblba. A co teprve když si režisér vybere z řad místních lidí někoho do filmu! I vteřinový záběr je důvodem k chlubení se před ostatními. „Například jeden náš zaměstnanec je v záběru, jak v pozadí prodejny pracuje,“ popisuje Jiří Jiřík z Klatov krátkou scénu v Soukupově komedii Jak ukrást Dagmaru.

Jana Matoušková ze Smrkovic u Písku, která pravidelně jezdí za svou kamarádkou do Janovic nad Úhlavou, se pro změnu může pochlubit, že si režisér Zdeněk Troška vybral její dceru Elišku do pohádky Princezna ze mlejna. „Asistentka režiséra objížděla dětské lékaře a hledala nějaké hezké miminko. Naše dětská lékařka jí dala kontakt na nás. To bylo překvapení, když u nás zazvonili a řekli, s jakým cílem přicházejí,“ vzpomíná Matoušková.

Její Elišce byly pouhé tři měsíce. A i když režisér Troška sháněl miminko pětiměsíční, Eliška filmový štáb zaujala na první pohled a bylo rozhodnuto. I s odstupem let se mladá maminka na pohádku ráda dívá. A na svou dceru, byť se ve filmu objevila zhruba v pěti záběrech, je stále pyšná. Téměř jedenáctiletá Eliška si také pohádku, ve které hrála jako miminko, ráda přehrává.

„A samozřejmě se tím chlubí i mezi spolužáky, že hrála ve filmu,“ usmívá se maminka. I ona vzpomíná na režiséra Zdeňka Trošku jako na velkého pohodáře. „Lidé na place ho milovali. A to i přesto, že třeba scéna trvající dvě minuty, se natáčela půl dne a několikrát po sobě,“ dodala Matoušková.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video